top of page

caroline a. williams

Caroline .png

17 YEARS  NONE  MERCY  CIVILIAN D. CAMPBELL

Say what you mean. Mean what you say...

Bio

Matka: Clarice Anne  Williams (Mrtvá)

Otec: Thomas Cole Williams 

Starší bratr: Tobias Carter Williams

Babička: Frieda Tabitha Williams

Orientace: Heterosexuál

Práce: Student / Výpomoc na AGRO farmách
Celé jméno: Caroline Annabell Williams

Characteristics

Drobná brunetka, která působí dojmem, že by nemohla ublížit ani mouše a vlastně tomu tak svým způsobem může být, když se nebudeme bavit o pocitech oné mouchy, které by mohla ranit svojí věčnou upřímností. U téhle dívky zaručeně platí pravidlo, co na srdci, to na jazyku a většinou u ní přesně víte na čem jste, protože její schopnost lhání se považuje spíše za totální neschopnost. Neumí se ani pořádně přetvařovat, takže si můžete být jisti tím, že s vámi má problém, když se na vás mračí, nebo že vás má v oblibě, když se jí po tváři rozlije úsměv při pohledu na vás. Stejně tak ale její obličej neskryje ani jiné emoce, které se jí honí hlavou a dalo by se tvrdit, že je jako otevřená kniha, kterou máte hned přečtenou a nemusíte moc přemýšlet nad jejím obsahem, protože tam nejsou žádné záludné lži, tajemství ani pletichy, které by mohla skrývat. Její pokusy o lhaní a přetvářku totiž ani nikdy nedopadnou zcela zdárně, neboť má tahle malá slečinka ve zvyku leda pořádně znervóznět a neumí svoji lež ani trochu prodat. 

Ale není pouhým extrémně upřímným tvorem. To by asi nefungovalo u nikoho, kdyby byl prostě jen upřímný a nic víc. Můžeme o ní tedy ještě říct, že se řadí mezi ty milejší bytosti, byť její občas neuvážená slova mohou někoho ranit, nikdo by nemohl tvrdit, že by byla padouchem, který číhá ve stínech, aby někomu ublížil, to ne. Ona je vlastně celkem zlatíčko, které rádo ostatním pomůže, když si to podle ní zaslouží a když usoudí, že je to opravdu třeba, je schopná pomoct i těm, kteří si to absolutně nezaslouží. Ani k největšímu nepříteli by se nedovedla otočit zády, kdyby to mělo znamenat, že bez její pomoci třeba zemře. Dalo by se tvrdit, že je dosti měkkosrdcá, ale její babička ráda tvrdí, že je to jen mladickou naivitou, což by mohla být vlastně i prostá pravda. Naivita je totiž jedna z dalších vlastností, kterými disponuje, možná až v moc přehnaném měřítku. Sice netrpí vyloženě slepou důvěrou, ale není tak těžké jí namluvit více méně cokoli a přimět ji tomu věřit, pokud tedy nejste nějaký náhodný kolemjdoucí, co jí zničehonic začne namlouvat, že na jabloni rostou hrušky. Ale občas se tím pádem může stát, že postrádá vlastní názory na zásadní věci, zvlášť když jí každý namlouvá něco jiného a jí z toho může jít jen hlava kolem.

S mládím se ale naštěstí nemusí pojit jen jistá naivita myšlenek, která je pro tuhle slečnu malinko typická, ale to je naštěstí známo jen těm, co ji znají. Nemůže však nezmínit jisté sklony k malému rebelství a divokosti chování, které si nejspíš někdo v jejím věku nemůže odpustit ani ve světě po apokalypse. Sice jí většinou nic neprojde bez toho, aby někdo přišel na to, že něco udělala, ale je tomu tak, že se velmi ráda nechá přemluvit k utržení z řetězu a tropení hlouposti s přáteli, nebo ty hlouposti sama navrhne. Nikdy se nepouští ale do něčeho opravdu špatného, spíše se jedná o nevinné prohřešky nebo občasné ulévání se od povinností a podobně. Čas od času si třeba z někoho vystřelí, ale od špatností se se drží dál. Nikdy nebyla ten typ, co by jen tak z hecu třeba něco ukradl nebo rozbil, protože nic není jen tak a ničení věcí druhých nepatří mezi něco, co by toužila dělat. Má celkem jasně vystavěné hranice ohledně toho, co je dobré a špatné a nikdy nepřekračuje až za hranici toho špatného a snaží se k tomu přimět i ostatní. Občas má možní ve zvyku být na tohle téma až poučovačná, protože přeci jen nechce, aby její přátelé dělali něco vyloženě zlého, ale myslí to většinou dobře, když jde o blízké. Obecně by ale byla schopná o špatnosti jeho chování poučovat kohokoli, pokud by usoudila, že by si zasloužil nějakou tu kritiku za to, co dělá. Umí se ozvat, když se jí něco nelíbí a zvládne se i dohadovat, byť by občas měla spíš držet jazyk za zuby a vyhnout se možným potížím. Sice nemá vlastní názor třeba na skutečnost, že jim šéfují andělé, že po městě běhají démoni a má z toho popletenou hlavu, ale když se má zastat sebe nebo někoho, komu někdo křivdí, tak nemá žádný ostych a občas asi ani pud sebezáchovy ale to je zase jiná kapitola. 

Ve výsledku se ale většinu času znaží spíše držet v lajně a moc na sebe neupozorňovat po většinu času. Ne, vždy by se jí to totiž muselo vyplatit, že? Každopádně se snaží být i zodpovědná a rozumná, i když to občas přináší značné úsilí. Pokud to ale pomůže jejímu otci v tom, aby si nedělal věčně starosti, tak se zvládne přemoct. Uvědomuje si, že byl sám na dvě děti a neměl to lehké, tak se mu to snaží vynahradit a snaží se mu dělat radost i tím, že úplně nekašle na možnost chodit do školy a učí se, ale stejně je trochu ve stínu svého bratra, který byl vždy tak nějak dokonalý v jeho očích, takže by se dalo říct, že se na ní podepsal i vliv její babičky, která její hlavinku zahlcuje taky hromadou názorů, které by jí mohly v klidu přimět přidat se k lovcům, kdyby se k ní naštěstí nedostávaly i názory opačné, které jí sice potom dělají v hlavě guláš, ale brání jí v radikálních kravinách.

Story

Její život, ostatně jako u každého normálního člověka, začal tím, že se narodila, ale se štěstím z jejího příchodu na svět se pojila i nešťastná událost, která čítala i smrt její matky chvíli po porodu. Tato událost celkem dosti ovlivnila jejího otce, který potom už nebyl jako dřív, protože trpěl ztrátou milované osoby a měl na krku dvě děti, o které se musel strat. Byť nikdo nemohl popřít, že se věnoval hlavně jejímu bratrovi, protože jí dával za vinu smrt své ženy, i když se s tím snažil bojovat. Malou brunetku tedy už od začátku jejích dnů vychovávala spíš jen její babička, která měla téměř na všechno trochu nenávistný názor, ať už se to týkalo jejího vlastního syna, který se nestaral o svoji dceru, díky její mrtvé matce, kterou zrovna tahle tchýně nikdy neměla ráda, celé situace ve světě, která ji štvala velice, protože si stále pamatovala časy před tím vším, nebo klidně i nějaká drobnost, kterou by každý přešel. Frieda celkově patřila mezi velmi negativní a nenávistné lidi, ale alespoň svoji vnučku a vnuka měla v oblibě a právě Caroline měla jako jedna z mála radši než Tobiase. To se ale prvních pár let jejího života nedalo počítat, protože jako malé mimino by stejně musela dostávat více pozornosti než už docela velké dítě, vyloženě rozdíly se začaly ukazovat až později.

Nakonec ale bylo znát, že si ji babička hýčká o dost více, protože jejího bratra si pro změnu všímal její otec, který se na ni nemohl skoro ani podívat. Ale to bylo jenom tím, že při pohledu na ni stále viděl svoji mrtvou manželku. Každopádně ji tedy vychovávala její babička, která si ale taky s nikým, dokonce ani s ní, nebrala moc servítek a nenechala sebou jen tak zametat, když na to přišlo. Jazyk měla jako břitvu a vystupování hodné někoho předůležitého, i když to byla jen starší žena se zmrzačenou nohou. Každopádně nebrala výchovu Caroline na lehkou váhu a snažila se jí vštípit, že musí ctít jisté zásady, ze kterých si asi stejně odnesla hlavně sklony k absolutní upřímnosti, ale tak alespoň něco. Sice se jí taky snažila podsunout i svůj pohled na situaci ve světě, ale z toho si jako malá tolik neodnesla a okolo jejích deseti let už si jí začal všímat i její otec, kterému zřejmě konečně došlo, že by si měl všímat obou svých dětí.

Potom už se tedy vliv její babičky trochu zmírnil tím, že jí otec vyprávěl o její matce, o tom, jaká byla, jak moc ji miloval, vysvětloval jí, proč jí nesnesl u sebe a snažil se jí ty roky vynahradit. Ale stejně to nebylo vyloženě něco světaborného. Sice se spolu oba snažili vyjít, jak nejlépe mohli, ale furt tady byla ona propast, která se tvořila deset let a skutečnost, že její otec si všímal stejně hlavně jejího bratra, který byl ve všem prostě dokonalý, nejlepší a prostě nepřekonatelný. Nikdy nedělal problémy, zodpovědně se učil, když už tu možnost se učit měl a všichni jeho kamarádi byli slušní a bezproblémový jako on. S tím se jí těžko soupeřilo, protože měla sklon chytat se spíše takových těch flákačů, kteří neměli vyloženě zářnou budoucnost a spíš životem jen tak nějak proplouvali, než aby měli jasný cíl. Asi to nebyla zrovna parta, která by podporovala tvorbu nějakých ambicí, ale tak ne všichni musí být jako vystřiženi z časopisu o dokonalosti, v každém případě se své kamarády snažila vyvážit alespoň všeobecnou snahou se učit a taky tím, že pomáhala své babičce při práci v AGRO farmách, aby se nemohlo říct, že nic nedělá, byť by si její tatík přál, aby mířila někam vysoko a její babička by jí nejraději strčila do učení k lovcům, o kterých se hodně mluvilo. Ale tahle malá hnědovláska se snažila pohybovat alespoň tak nějak mezi oběma těmi názory, aby všem vyšla vstříc. 

Ale ve svých třinácti bohužel začala být malinko divočejší a možná si malinko postavila vlastní hlavu. Nikdy nechtěla dělat nic vyloženě hrozného, ale dostala se do toho lehce vzpurného období, kdy člověk holt zkouší, co si může dovolit. Občas vynechání školy, jindy vyplížení se v noci z domu, aby se mohla poflakovat s kamarády. Někdy na to nikdo nepřišel, někdy naopak ano a potkal ji za to i trest v podobě domácího vězení a seznamu domácích prací, které jí měly vypudit z těla energii na vymýšlení hloupostí, ale stejně to nemělo moc účinnosti. Ale i když trochu zlobila, snažila se být stále v rámci možností slušná a hodná, aby vyloženě netrápila svého otce a nemusela poslouchat svoji babičku, která by pro ní měla jistě miliony přednášek, kterým by jí leda tak zkazila den a náladu. Její veškerá energie se tedy přesměrovala na to, aby nebyla navenek tak hrozná, aby měla nějaká dobré výsledky a aby nikdo nemohl nic namítat, ale zároveň to nebylo tak, že by vyloženě zkrotla, jen si dávala větší pozor, aby nikdo nepřišel na to, že dělá něco, co nemá. Ale v konečném důsledku se snažila být tou nejlepší verzí sebe samé, stále chodila pracovat za babičkou, učila se a pomáhala všem okolo, takže by jí to mělo připsat nějaké ty body k dobru.

Other

  • Ne, že by se svým denním rozvrhem měla tolik času na různé zájmy, ale, když má chvilku, ráda maluje nebo si alespoň něco čmárá.

  • Mezi její nejoblíbenější barvy patří zelená a modrá a vlastně jakýkoli barevný odstín, co se ve spektru nachází mezi nimi.

  • Frieda jí jako malé často vyprávěla historky o tom, jak to ve světě vypadalo předtím, než se rozpoutalo peklo na Zemi, ale postupem času se to proměnilo jen v důvody, proč by neměla mít anděly stejně ráda jako démony a cokoli jiného.

  • Vždy si přála mít psa, nějakého velkého, co by byl pro ni mazel a pro ostatní velká příšera, co ji střeží, ale nikdy neměla dovoleno ho mít. 

  • Babička jí ke čtrnáctým narozeninám dala kapesní nožík, takový malý žabikuch, prý kdyby se potřebovala někdy bránit. Pro klid na její duši ho všude nosí, ale ve výsledku by jím stejně ublížila nejspíš jen sobě.

tumblr_23b0301160fa8d02998dc28de1614ca7_
68747470733a2f2f73332e616d617a6f6e617773
c672844e6a558524cba8f65a81b66388.gif

Revards

10.png
2067.png
akce#1.png
bottom of page