top of page

war "marcus"

war (1).png

UNKNOW // 30 YEARS  NEUTRAL  BLOO  HORSEMAN M. MALARKEY

Why do I fight? Uhhh….Why do you still breathe?

Bio

Otec: Stvořitel (Zmizel)

Sourozenci: Death, Famine, Pestilence

Orientace: Bisexuální

Práce: -

Characteristics

Za svůj život získal mnoho jmen. Vaju, Belatucadros, Kemóš, Mahes, Týr, Mars, Áres. Snad každá civilizace si našla jiné jméno a připisovala mu jiné shcopnosti. Všechny ale spojovala jedna věc. Válka. Jeho jméno a taktéž účel, který mu byl Bohem přiřknut, vypovídá o jeho povaze a osobnosti svoje, ačkoliv v poslední době hojně využívá jméno Markus, kterým se představuje. Asi nemusíte být nejchytřejší, abyste odhalili, že toto jméno je odvozeno od jména římského boha války, Marse. Ovšem neměli byste ho definovat jen dle toho, že je Jezdcem války, protože tím pádem by se mohlo jednoduše stát, že ho podceníte nebo učiníte špatný odhad jeho reakcí.

Asi nikoho nepřekvapí, že pro ránu nepůjde daleko. Nepředstavujte si ho ale jako někoho, kdo se jen pere a nepřemýšlí u toho, ač by to jistě odpovídalo představám některých lidí. Spíš ví, že některé situace se slovy jen tak nevyřeší, nebo je jejich řešení na jeho vkus až moc zdlouhavé a zbytečně se protahuje. Navíc většina velkých konfliktů se nakonec řeší silou, tak proč k ní rovnou nepřikročit a ukrátit tak celou dobu trvání. I tak ale dokáže debatovat a snaží se řešit situaci i jistým mírovým řešením, pokud v tom vidí nějaký smysl. V obou případech se mu rozhodně nedá uzmout určitý strategický talent, který s válkou a bojem souvisí. Ne vždycky se dá vyhrát jen hrubou silou, ale musíte zapojit i hlavu a vymyslet nějaký účinný plán. Najít nepřítelovi slabiny a využít je proti němu. V tom se on osobně považuje za odborníka, a hlavně si díky tomu vypěstoval takový zlozvyk. Má tendenci u všech hledat nějakou slabinu, která se proti nim dá využít. Nemusí jít jen o samotný boj, ale i o jejich život, nějaké jejich ztráty, bolístky, ve kterých je může vykoupat a získat tak nějakou výhodu na svou stranu. 

Nikdo by ho asi nepopsal jako empatického nebo zdrženlivého. Pokud si potřebujete někomu poplakat na rameni, postěžovat si, jak jste něco pokazili nebo jen slyšet nějaká slova útěchy, tak pláčete na špatném hrobě. Válka rozhodně není z těch, kdo by vás nějak uchlácholili nebo se snažili pochopit vaše strasti. Spíše bude ten, kdo vaše smutky ještě více prohloubí, protože pro něj je podobné chování známkou slabosti, kterou on sám nedává najevo. Nějaké chlácholení od něj neuslyší ani jeho nejbližší. Těm ale může alespoň pomoct nějak analyzovat jejich chyby a pomoct jim nalézt řešení. Ovšem i tak by za ním měli jít až ve chvíli, kdy jsou připraveni na tvrdou pravdu a chladnou analýzu situace a chyb. V opačném případě se vám ještě možná vysměje a celkově vás v celé situaci vykoupe, tudíž vám bude ještě hůř.

Ačkoliv má v moci rozpoutávat války, tak se jen málokdy postaví na něčí stranu. Sice sem tam někde vypomůže, ale ve výsledku nestojí ani na straně vítězů ani poražených, protože proti němu vlastně prohrály obě strany. Jeho vítězstvím je to, že proběhla válka a nespočet životů byl ztracen nebo zničen. Ne snad, že by lidstvo nesnášel tak, že by ho chtěl vyhladit, ale zkrátka není zrovna z těch nekonfliktních typů. Pokud někde nějaký konflikt je, tak ho rád podněcuje a sleduje, k čemu to celé bude směřovat. Ovšem on osobně nemá problém něco rozpoutat, ovšem pak se ne vždy účastní. Souvisí s tím i fakt, že neumí prohrávat. Vždycky se snaží najít cestu, díky které ze všeho vyjde jako vítěz. Nechce si přiznat porážku, a i kdyby to uznal sám před sebou, tak z úst to nevypustí nikdy. Z toho jasně vyplývá, že není přívržencem stálého a nerušeného míru. Smyslem jeho existence je přinášet mezi lidi konflikty. Ovšem není ani přívržencem toho, že by mělo být lidstvo vyhlazeno, protože on tu není kvůli tomu, aby přinášel válku mezi Nebe a Peklo, ale mezi lidi. Tudíž s koncem lidstva by klidně mohl přijít i jeho konec, což se mu samozřejmě nelíbí.

Ačkoliv bylo lidstvo sužováno válkami a konflikty po většinu své existence, tak ne vždy byl na Zemi přítomen. S tím se pojí jistá jeho intolerance vůči technologiím a pokroku v nim jako takovému. Veškeré technické vymoženosti ho štvou a zarytě odmítá se s nimi nějak učit, jako kdyby byl nějaký stařeček nad hrobem, kterému už na to nezbývá čas ani energie. Ačkoliv si přiznejme, že nejmladší opravdu není. Není nic zvláštního, že pokud se něco podobného objeví v jeho blízkosti a štve ho to, tak se rozhodne dané věci zbavit. Většinou to končí tak, že daná věc skončí na kousíčky, které už ani Uriel neposkládá dohromady. Jedinou výjimku, kterou v tomhle odvětví dělá, jsou zbraně. I tam ale najde věci, které nepochopí a naštvou ho. Například všechny hodně ničivé zbraně ovládané na dálku. Ty, které umožňují, aby ten, kdo je ovládá, seděl někde v bezpečí, zatímco někdo jiný musí čelit hrůzám války. Ne, takové zbraně se mu nelíbí, protože mu přijdou zbabělé, a navíc u nich chybí takový ten lidský kontakt a rozměr, kdy se díváte do očí tomu, komu jste právě vzali život. 

Jelikož ho zbraně provází snad celým jeho životem, tak se jeho vztah k nim změnil až do fascinace, kdy se stal vášnivým sběratelem nejrůznějších zbraní. Vlastní všechny možné druhy napříč nejrůznějšími obdobími a érami. Některé sbíral během svého pobytu na zemi a některé mu přinesli jeho andělé, které má a měl na povel. Každopádně jeho sbírka je rozhodně větší, než kterou se mohlo pyšnit jakékoli muzeum před válkou. Jeho asi nejoblíbenější součástí sbírky je tank z druhé světové války. Je sice nefunkční, ale to mu nijak nevadí. 

V případě, že nemá jasný cíl nebo úkol, tak by se dal popsat jako lehce roztěkaný a dost nestálý, co se jedné činnosti týče. U jedné věci nevydrží moc dlouho, takže neustále začíná s něčím novým, u čehož ani tak nevydrží nikterak dlouho. Zkrátka si potřebuje nějak vybít svoji energii. Často ho proto najdete třeba někde zavřeného, jak trénuje boj beze zbraně nebo někde v pustině, kde si bude jen tak pro cvik zkoušet svoje schopnosti. 

Další jeho typickou vlastností je jistá neuspořádanost nebo chaotičnost, chcete-li. To se projevu zejména u věcí nějaké denní potřeby, protože na zbraně a brnění se to nevztahuje. Ty nikdy nenajdete jen tak se někde válet, nebo aby je někam zahodil. Ovšem on si vždycky ve správnou chvíli vzpomene, kde přesně co leží, ovšem ostatním to může dost lézt na nervy, jelikož může mít věci poházené všude možně bez nějakého systému. 

Pokud jde o jeho sourozence, tak ačkoliv to nikdy nepřizná, tak je má svým způsobem rád. Přece jen spolu strávili spousty tisíciletí, nehledě na to, že několik desítek let byli zavření v amfoře, kde byli opravdu jen oni čtyři. Vzhledem k jejich dost rozdílné povaze a některým zlozvykům, kterými si lezou na nervy, nejspíš nebudou mít nikdy harmonické a klidné vztahy, ale rozhodně nehrozí, že by některého ze svých sourozenců nechal na holičkách, kdyby věděl, že mu hrozí nebezpečí nebo snad i smrt. Vzhledem k tomu, že on je ten, kdo konflikty vyhledává a často i vytváří, tak bývá tím hlavním spouštěčem veškerých jejich hádek, kterými si tak nějak vzájemně všichni ztrpčují život. 

Svou schránku, kterou mu daroval Stvořitel, aby si ji upravil dle sebe, užíval téměř vždy, když se pohyboval mezi lidmi. Jen výjimečně došlo k tomu, že by se rozhodl posednout nějakého člověka a využít jeho tělo. Jedinou věc, kterou během času měnil, byla výška, aby odpovídala tehdejším standardům. Jinak jeho schránka vypadá stejně jako jeho andělská podoba. Krátké tmavě hnědé až černé vlasy. Bystré čokoládově hnědé oči. Ostřejší rysy. Široká ramena. Svalnatá postava. Zkrátka vzhled, který dává jasně najevo, že prát byste se s ním asi nechtěli. Na rozdíl od jiných andělů nemá křídla, ovšem sám zastává názor, že by mu v boji spíše překážely. Sem tam si jen tak z rozmaru přidá na tvář strniště. V rámci jeho šatníku najdete hodně tmavých barev. Jedinou výjimkou z více jasných barev je červená, která symbolizuje jeho samotného jako Jezdce. Nejčastěji ho potkáte v nějakých džínech, kožené bundě, tričku. Nic moc oficiálního ani stylového. Zkrátka oblečení, které byste například na začátku dvacátého prvního století očekávali třeba od člena gangu nebo nějakého rváče.

Story

„I řekl Bůh: Budiž světlo! A bylo světlo.“​

Počátek. Stvoření světa. Velký třesk. Lidstvo si pro vznik sebe sama i světa, ve kterém žije, našlo spoustu názvů. On sám by asi zvolil pro název toho všeho počátek. Protože to byl počátek jeho existence stejně jako u spousty jiných andělů. Ne, že by byl přímo u stvoření světa Bohem, ale rozhodně netrvalo moc dlouho, než si Bůh uvědomil, že třeba jednou bude potřeba i někdo, kdo svět zpustoší, aby mohlo lidstvo znovu vzkvétat. Tak vznikl on a jeho sourozenci – Smrt, Hladomor a Mor. Neměli ovšem takovou svobodu, jako většina andělů, kteří mohli vstupovat na zem v častých intervalech. Ovšem vynahrazoval mu to fakt, že pod své velení získal celou jednotku andělů války, kteří dokázali jeho činnost na Zemi zastat. 

Není tedy divu, že se Válka moc na zem nedostal, tudíž většinu času trávil v části Nebe, kterou měl společně s ostatními Jezdci přidělenou a hleděl si svých povinností, zatímco na lidstvo dohlížel jen zpovzdálí. To se ale mělo změnit v období starověku, kdy lidstvo začalo více válčit a jejich konflikty začínali být důležitější a hlavně častější. To byl také důvod, aby se samotný Jezdec zapojil a sem tam nějaký konflikt spíš vyprovokoval. Navíc sedět jen tak v Nebi, se mu také nechtělo, když našel příležitost, jak se dostat na Zem.

„Bojovat bude do konce, zvítězí, anebo padne.“​

Jeho prvním objevením mezi lidmi bylo období Řecko-perských válek. V podstatě se jich neúčastnil ani na jedné straně, ale i tak se párkrát objevil na obou stranách barikády. Samozřejmě ne ve své plné zbroji, protože to by lidé jistě nepobrali. Účastnil se několika bitev, například se na chvíli objevil v bitvě u Thermopyl, kde bojoval na straně Řeků. Možná i díky tomu se na jejich stranu naklonilo štěstí a také se tím poprvé zasloužil označení boha, jelikož ho nikdo z mužů nepoznával jako někoho z jejich. Tehdy byl poprvé označen za Área, řeckého boha války. Ovšem božského označení se mu dostalo i na druhé straně barikády, kde byl ztotožněn s perským bohem války, Vajuem, a později i v rámci Palestiny Kemóšem, jak se zvěsti a historky z bitev šířily do nejrůznějších částí jednotlivých říší. 

 

„We will find a way or we shall make one.“​

Následně v nebi strávil necelá dvě století, než se opět vydal mezi lidi, kde tentokrát částečně odstartoval Punské války. Také to bylo první období, kdy se osobně střetl s vyšším démonem, konkrétně jedním ze Sedmi smrtelných hříchů. Hněvem. V podstatě to bylo jen logické vzhledem k tomu, že Hannibala poháněla zejména nenávist a hněv vůči Římanům. Navíc hněv zkrátka k válečným konfliktům patří, takže byla jen otázka času, než se tihle dva setkají tváří v tvář. Kupodivu to ale neskončilo tak, že by se proti sobě postavili a vyvolali tak boj, který by asi kus země zpustošil. Místo toho našli takovou podivnou symbiózu, jelikož se oba v podobných konfliktech objevují a patří k nim. Ačkoliv obdivoval tehdejší Hannibalův zápal, tak při bitvě u Zamy se postavil na stranu Římanů. Ne, že by jim snad přál vítězství více nebo by chtěl být na vítězné straně, ale spíš se mu líbilo, že ho považovali za jejich boha války, Marta, který mu vyhovoval mnohem více než Áres z dob Římanů. I tak se ale díky Punským válkám dostal do povědomí dalších lidí a byla mu přisouzeno další božské jméno. Tentokrát šlo o egyptského boha Mahese, který byl ale spojován se lvem, což nebylo úplně přesné, vzhledem k tomu, že po jeho boku kráčí vlk. 

 

„Alea iacta est.“​

Poslední velké války ve starověku, jichž byl účastníkem, byly Galské. Setkal se tak například s Caesarem a nebýt Války, tak by se nejspíše Caesar nestal tak slavným vojevůdcem. Ne všechny strategie byli totiž z hlavy Římana. Tuhle říši si Válka oblíbil, nejen proto, že byl považován za jednoho z bohů, ale hlavně proto, že Římané rádi válčili a měli tendence rozpoutávat konflikty stejně jako on. Ovšem ani to mu nezabránilo se občas postavit na druhou stranu barikády, což se podepsalo na porážkách Caesara galským knížetem Vercingetorixem. U něj zase dokázal uznat určitou houževnatost, ačkoliv to nakonec nebylo rozhodující. Ovšem v okamžiku, kdy se Caesar obrátil a vracel k Římu, tak se Válka vrátil zpět do Nebe, jelikož přihlížet politickým bojům a válkám o moc, se mu nechtělo. Tam už poslal své anděly, kteří měli na celý průběh dohlížet.

 

„Buďme za všech okolností jednotni v Kristově víře a ve vítězství svatého kříže, protože dnes, dá-li Bůh, budeme všichni bohatí.“​

Křížové výpravy a taktéž nejdelší období, které kdy strávil na Zemi. Jejich rozpoutání byla v podstatě menší služba Stvořiteli, aby se křesťanství více rozšířilo. No, v podání Války to byl dost krvavý a násilnický způsob. Navíc k tomu tak trochu využil i samotného papeže, který se rád prohlašoval za zástupce Boha na Zemi. Ač se to zdálo méně vhodné, i tady přecházel z jedné strany na druhou, aby vůbec válka pokračovala a s jeho vlivem všechny výpravy zabraly až dvě století. Kromě toho, že se tímhle asi dost význačně zapsal do dějin, ačkoliv ne svým jménem, tak ho taktéž začali Skandinávci spojovat s jejich bohem Války, Týrem. To byl důsledek Norské křižácké výpravy. Ovšem nešlo jen o pohany, ale také začal válčit s Osmanskou říší nebo zastánci islámu. Přece jen bez konfliktů by nebyla dvě staletí válek, ačkoliv sem tam to chtělo víc povzbudit. Ačkoliv ani jeho předchozí návštěvy Země se neobešly bez obětí, tak křižácké výpravy trvaly nejdéle, tudíž tu hodně trávil čas se Smrtí, který si občas dosud nemůže odpustit nějaké to rýpnutí na jeho účet. Ačkoli se tedy neomezuje jen na křižácké výpravy, ale rád mu připomíná i některé jiné bitvy. Jemu to ale vždycky přijde více jako pochvala než něco, za co by se měl stydět. Nebyl Jezdcem války pro nic za nic. 

 

„Absit, ut rex Boemie fugeret,...“​

Ačkoliv další válka, které se účastnil trvala 116 let, tak rozhodně nebyla tak zábavná jako výpravy. Přece jen šlo o méně krvavý konflikt, ve kterém byla dlouhá období klidu. Ovšem ani v těch obdobích se Válka nevzdával a dál podněcoval konflikty, aby se nemusel hned tak vracet do Nebe za sourozenci. V tomto sporu si výjimečně vybral stranu a to Anglii. Ne, proto, že by byla lepší nebo v právu, ale kvůli tomu, že se mu Angličané, jejich styl života, a tak nějak povaha. Ovšem nezůstalo jen u války, protože mu byla předána informace o tom, že se na druhé straně barikády nachází anděl, který má vést dívku, která by měla zachránit Francii. Jemu osobně se to moc nelíbilo, ale nebyl to on, kdo by se mohl stavět proti rozhodnutí Stvořitele, pokud měla Francie tuto válku vyhrát. Ovšem nakonec se k němu dostal rozkaz, který zněl, že se má Johanky z Arku zbavit. Mohl by jí jistě zabít sám, ale v téhle válce hrála důležitou roli, alespoň v téhle fázi. Tehdy po dlouhé době posedl schránku někoho jiného, přesněji knížete burgundského, jehož jménem vydal zatykač na Johanku za kacířství. Pak byl povolán zpět do Nebe. To byl taky důvod, proč stoletá válka skončila tak, že se boje v podstatě vyšuměli. 

 

„Cuius regio, eius religion.“​

Od stoleté války neproběhl žádný tak velký nebo zajímavý konflikt, aby se vypravil dolů. Nakonec se ale znovu vypravil do bitvy a rozpoutal třicetiletou válku. Pár rozhovorů a popostrčení s předními zástupci pár států a rozhořel se další konflikt, kterým se Válka mohl bavit. Přesouval se v podstatě po celém evropském kontinentu a sem tam podporoval daný konflikt. Sem tam někomu pomohl anebo si zkusil vymyslet strategii, která by se dala použít na obranu. V téhle válce si na rozdíl od jiných nenašel nějakého oblíbence. Zkrátka kroužil mezi jednotlivými královstvími a stále podporoval, aby válka pokračovala. Sice nakonec trvala jen třicet let, což bylo oproti výpravám opravdu krátké období, ale zase za tu dobu stihl hodně. Dalo by se říct, že zdecimoval populaci Evropy téměř na polovinu, což byl v podstatě i jeho účel. Lidé tak alespoň měli větší šanci začít od začátku a možná se na život a priority podívat jinak. I tady se po delší době znovu setkal s Hněvem a stejně tak ho dost provázel Smrt. Zkrátka velmi veselá společnost. Ovšem vzhledem k tomu, že válka vyčerpávala pokladny a dopláceli na to lidé, nebylo se čemu divit, že se v nich probudil hněv, ačkoliv byl nejspíš trochu popostrčený samotným hříchem. Jemu to nijak nevadilo, v podstatě to jen více podnítilo samotný konflikt, který si on mohl užívat hezky z blízka.

 

„Never interrupt your enemy when he is making a mistake.“​

Další téměř dvě století strávil v Nebi, kde jen sledoval dění na světě z dálky. Ovšem po francouzské revoluci už věděl, že přišel čas, rozpoutat další velkou válku. Tentokrát si našel i toho, kdo ji má rozpoutat. Napoleon Bonaparte. Cílevědomý, mocichtivý, ale dostatečně inteligentní a iniciativní muž. Nebylo těžké v napjaté Evropě vyvolat konflikt takových rozměrů. Sice to nebylo dlouhé období, ale i tak to byla válka, která se zapsala do dějin, jako jedna z těch větších. Hodně se mu líbilo, že Napoleon se inspiroval starověkým Římem, na který měl i docela pěkné vzpomínky. I tady se setkal s Hněvem, který měl, co dočinění právě s tím napětím, které v tehdejší Evropě panovalo. Tedy připravil mu půdu pro konflikt, který měl následovat. Dokonce sem tam i pomáhal Napoleonovi s některými strategiemi, ovšem i jeho pobyt zde byl nakonec ukončen, což skončilo Napoleonovým uvězněním a jeho nepřítomnost nejspíš zavinila i bitvu u Waterloo, která je dodnes symbolem velké prohry. Válka opravdu nelituje, že tehdy odešel v nejlepším a nemusel být přítomen těmto porážkám. Sice si jich je vědom a ví o nich, vlastně je i sledoval, ale nijak aktivně se jich už neúčastnil. 

 

„Může se stát, že je člověk příliš hrdý na to, aby bojoval.“​

Asi není divu, že má také prsty v první světové války. Napjatá situace v Evropě si přímo říkala o to, aby se nějak uvolnila. Jeho řešení byla překvapivě válka, která se zvrhla v celosvětový konflikt, který měl na svědomí nespočet obětí. Tudíž tu trávil dost času se svým bratrem. Tentokrát si opět nevybíral stranu. Zkrátka pozoroval a někde občas konflikt trochu podpořil, aby neupadal a pokračoval vesele dál. Ovšem co se mu už tolik nezamlouvalo, byl fakt, že lidé se snažili vymyslet zbraně, které by zabíjeli na dálku bez toho, aby oni byli v přímém ohrožení. Přišlo mu to jako zbabělost a tam se více méně začal vyhraňovat ohledně technologií a těchto zbraní. Sice si vždycky bral nějaké suvenýry v podobě zbraní do Nebe, ale rozhodně to nikdy neplatilo pro zbraně na dálku, které mu připadaly zbabělé. Ovšem tahle válka skončila vlastně po čtyřech letech, ale byly ztraceny miliony životů, o které se musel postarat zase Smrt. 

 

„Smrt jednotlivce je tragédie, smrt milionů je statistika.“​

Ovšem ani přesto, za jakou tragédii byla považována první světová válka, tak přišel další konflikt, tentokrát ale nepřišel z jeho popudu. I tak se ale vydal na zem, aby tak nějak dohlédl na to, co se tam děje pěkně zblízka. Tehdy také kromě Hněvu poznal další hřích. Pýchu. Sice ho neviděl v jeho pravé podobě, ale poznal, že to byl právě tenhle hřích, který nasměroval Hitlera ke krokům, které podnikl. Ačkoliv i v tom člověku bylo dostatečné ego, které potřebovalo jen trochu popostrčit. S Hněvem se pak setkal na sovětské straně barikády, což ho ani moc nepřekvapovalo vzhledem k tamní mentalitě. On sám si opět nevybral žádnou stranu. Dokonce ani nebojoval, ale po Zemi se tehdy pohyboval. Nechtěl se aktivně zapojovat do války, kterou dle zbraní, které se používali, vedla banda zbabělců. Nejhorší ze všeho mu přišli atomové bomby. To, že zabili tolik lidí mu ani tolik nevadilo, to, co mu vadilo, byl fakt, že ten, kdo to zavinil si v klidu seděl daleko od války a nesledoval to utrpení, které těm lidem způsobil. Když už má někdo odvahu něco takového způsobit, měl by mít dost odvahy, aby taky sledoval následky svého konání. 

 

„Když jezdci vyjedou na svých ořích z první amfory, čtvrtina lidstva padne jejich rukou.“​

Jeho další fungování v rámci Nebe bylo dvacátém století odsouzeno k nezdaru. Ne, že by se tedy nějak přehnaně angažoval v dřívější době. Nestaral se o tamní politiku a staral se v podstatě jen o svojí práci a pohyboval se tam, kde měl. Ovšem Občanskou válku v Nebi nezažil. Ještě předtím, než Bůh vůbec odešel, byl společně se svými sourozenci uzavřen do jedno z amfor. To znamenalo, že se ocitli na omezeném prostoru, kde byli jen oni čtyři. No, nutno podotknout, že to nebylo vždycky růžové, ale po nějakém času si na takovou uzavřenou společnost zvyknete. Navíc stále byli sourozenci, nebo se za ně alespoň považovali, tudíž nakonec i po všech neshodách k sobě našli nějak cestu zpátky. Nebyla by pravda, kdyby někdo tvrdil, že jim unikl fakt, že Bůh zmizel. To neušlo ani jim, ovšem netušili, co přesně se stalo nebo jestli je to jen výsledek jejich pobytu v amfoře. Kromě toho on osobně ale vnímal i to, že venku zuří konflikt. Kvůli moci amfory nedokázal odhadnout, jak přesně jsou rozložené síly nebo kdo vítězí. Ovšem nakonec byli z amfory vypuštěni, aby je Gabriel využil na své straně během války. Válka osobně se opravdu nezlobil, že byl puštěn do boje, který se jich všech týkal. Tehdy se moc neptal, co se stalo, jelikož neměl moc na výběr a byl považován za Gabrielova spojence. Ovšem stejně jako každá válka i tahle nakonec skončila. A přišlo období míru, které jim všem konečně dovolilo se zamyslet nad tím, co se stalo, a hlavně také zjistit, co se vlastně děje a co se stalo během doby, kdy byly uzavřeni v amfoře. 

Nejspíše díky tomu, že byli všichni čtyři společně uzavřeni v amfoře, si na sebe Jezdci navzájem zvykli více než předtím, tudíž se rozhodli usadit ve starém zámku nebo hradu, který byl dostatečně prostorný pro ně všechny. On si tam například nanosil celou svou sbírku zbraní, kterou si schraňoval v Nebi. Například tank z druhé světové války, který byl v podstatě jeho nejnovějším přírůstkem. Vzhledem k tomu, že Válka si v poslední době nikdy nevybíral strany a už vůbec to nedělal moc impulzivně se rozhodl, že si nechá nějaký čas na to, aby se rozhodl, který z archandělů mu vyhovuje víc, a hlavně které cíle mu vyhovují více. 

Abilities

  • PYROKINEZE (Nejsilnejší)

  • POWER REPLICATION

  • PAIN

  • PARALYSIS

  • AURA

  • VÁLKA Umí vycítit počínající či probíhající konflikty, určit, která strana má větší potenciál a sílu, či která v dané chvíli vyhrává. Díky své moci dokáže konflikty ale i probudit, posílit a vyeskalovat až ve válku či alespoň přímý fyzický boj. Kromě toho také dokáže ovládat jakoukoli zbraň, což může přenést i na lidi, pokud to on sám uzná za vhodné.

Angel Form

Jeho andělská podoba je vzhledově stejná jako jeho schránka, kterou si k tomu přizpůsobil. Jedinou změnou je fakt, že jeho oči jsou rudé, což evokuje spíše démona, ovšem u něj to symbolizuje právě jeho moc. Tuto barvu mají jeho oči i v případech, kdy se projeví jeho andělská moc.

Jiná věc je už jeho brnění, které ho zahaluje od hlavy k patě, jedinou viditelnou částí jeho těla, jsou rudé oči. Helma s rohy, z nichž jeden je ulomený, což se stalo v podstatě nedávno během bojů v Občanské válce. Šedá zbroj, jejíž hrudní část vypadá, jako by v ní byli uvězněné duše padlých. Od pasu mu vlají cáry rudé látky, kterou má přichycenou i k ramenům a měla by vytvářet vzhled jakéhosi rozervaného pláště.

Jeho zbraň se mění na vlka, kterého můžete pravidelně vidět v jeho společnosti a po jeho boku. Stejně jako jeho kůň není moc přátelský k cizím lidem.

Other

  • Kůň  - Pokud není ve své skutečné podobě, tak vypadá jako vraník Shirského koně, který měří v kohoutku stejně jako Válka sám, tudíž vypadá jako takový malý tank v koňském provedení. Není zrovna moc přátelský, takže hlazení není zrovna rozumné riskovat.

  • Sídlo Jezdců

  • Tank - Je umístěn ve vstupní hale jejich sídla

Revards

10.png
2067.png
akce#1.png
bottom of page