Vyloženě každý z nás je někde obyvatelem a odněkud pocházíte, je možné, že jste se na zemi narodili, nebo taky ne, v tom případně jsou Vám některé věci pouze známé z doslechu, neboť takové Nebe či Peklo nezná smysl poplatků a dalších výdajů, které lidé na zemi už stejně jako bytosti musejí odnepaměti platit. Město potřebuje mít příjmy, stejně jako má výdaje, které jsou častokrát dvojnásobě vyšší, než by pro město bylo vhodné, ale vše je snažíš, když si ty peníze umíte jako vlády vyrobit, ale aby se zamezilo nešvaru zvanému chodba, lenost, je nařízená pracovní povinnost pro všechny, co chtějí jakousi podporu od města a placené ošetření v nemocnici do jakékoliv výše. Jakmile nepracujete nemáte nic, jste lůza a nejnižší bot R-systému, R1.Jak vyloženě vypadá typický život obyvatele? Liší se to podle toho, kde se nacházíte jen minimálně, protože povinnost je pro všechny stejná. Pracovat musíte od dovršení 15 let do 80let.

Ale tohoto věku se vyloženě nikdo nedožívá. Není se čemu divit, ne že by pracovní podmínky byly těžké, ale svět se s nikým už nemazlí a lidé umírají brzy. Je dovoleno pomáhat rodičům už od 12 let, ale vyloženě zaměstnat někoho jako studenta může farmář, podnik až od 15 let, ale do Millrestu nesmí vstoupit nikdo mladší 21 let. To místo si vybírá daň přísně. Na rozdíl od Slyfelu kde mohou obyvatelé města pracovat od jakéhokoliv věku na venkovních polích, které se samy nedokáží obdělávat.

DEN OBČANA

Den začíná prací, kdy vstanete do práce a jdete pracovat na předepsanou směnu, ty se liší podle zaměstnání, nejdelší směny mají vojáci, často i 24 h a podobně slouží i lékaři. Ostatní zaměstnání se liší podle potřeby, když nepracujete není Vám proplacena mzda. Pokud však Vaše pracovní doba je každý den jen 4 hodiny, tak dodáváte od města příspěvek, musí však jít o vyloženě nevyužitelnou práci a ne lenost. Pokud nepracujete jste, jak bylo řešeno považováni za spodinu, často vystěhováni do chudinských čtvrtí a město Vás odmítá živit, jen protože jste leniví. Pokud jste nemocní, stará se o Vás jen do té doby, než jste opět schopni pracovat, pokud tak neuděláte, končíte mezi chudáky. Zákon o práci se vyhýbá pouze těhotným, dětem do 15 let a důchodcům po 80 roku. Některé ženy jsou však v domácnosti, když se starají o rodiny, tento bod je schválený od vlády.

VOLNÝ ČAS V RACKTONU? & KDE SEHNAT CO POTŘEBUJI?

Co dělají lidé o volném času? Cokoliv, co se jim zrovna hodí, někdo obdělává své zahrady v květináči, děti si hrají na polích s ostatními, případně se zvířaty, které domácnost může mít. Není to vyloženě zakázané, ale nikdo to nesmí přehánět, město má pak nárok domácích mazlíčků redukovat. Někdo rád tráví čas jinou prací, ať už jde o opravy domu, dobrovolná pomoc chudákům, nebo pomoc městu jako takovému. Město nabízí k odpočinku knihovnu, muzeum, ve školních prostorách najdete otevřenou tělocvičnu i pro veřejnost, pro děti jsou v obydlených oblastech zřízena provizorní hřiště, brzy se otevře kluziště a je v plánu oprava zábavního parku, jeho menší verzi už v zadní části toho starého vidět můžete. Nachází se ve městě pár mini kaváren a čajoven. Kvůli sportovní aktivitě je zde dostupné i hřiště mimo vyučovací hodiny i pro veřejnost.

Pro někoho je to volný čas pro jiné práce, ale ve městě se často konají trhy, které lákají množství lidí i bytostí, kde si zde jdou nakoupit můžete zde sehnat cokoliv co se Vám bude zrovna hodit, od šperků domácí výroby, po nebeské látky, které nejsou zrovna levné, ale vydrží mnohem víc než ty lidské tkané. Seženete tam naprosto vše od oblečení pod jídlo, suroviny jsou vyloženě dovážené ze Slyfelu, tito prodejci se občas nacházejí spíš na loďkách, aby se odlišili od prodejců zeleniny, kterou vypěstovali zde ve městě. Není v tom až takový rozdíl, ale někdo považuje Slyfelské věci za lepší, zejména je tam lepší výběr díky stromovým sadům, agro-věžím a podobně, město má jen jednu a tu farmáři nesmějí využívat. Co se do oblečení týče místní švadleny a šveci dělají co mohou, abyste si mohli koupit slušivé kusy oděvů a bot, které buď prodávají ve stáncích, nebo si dojdete do jejich obchůdků. Vyloženě kdybyste chtěli něco na míru, andělé Vám to vyrobí, ale ceny jsou i několikanásobně vyšší.

V obchůdcích si můžete koupit kde co, ať už mluvíme o oblečení, jídlu, nějakému tomu malému zvířátku, těch není moc, ale pokud to vedou andělé, tak seženete i nějakého toho ochočeného ptáčka, křečka a podobně. Zbraně jsou pouze po schválení armády, každý však může mít doma čepel, je to spíš povinnost. Podobně jako absolvování povinné branné výchovy, na to nezapomeňte! Můžete také na trhu sehnat ledničky, povolené telefony, které fungují téměř po celém centru a okolí města, sem tam něco dosáhne až do města, ale není to nejlevnější vybavení. Nábytek vyrábí mistři truhláři, většina věcí je ze stromů, které pokácí na území celého státního města.

ČERNÝ TRH

Nesehnali jste něco, co jste hledali? Je libo něco zakázaného? Jako například vysílačku, menší chladničku navíc či tak? Musíte hledat víc, hlouběji a v temných místech, když se v putykách šušká o překupnících, černém trhu a všech těch zlých věcech. Lidé si vyloženě tyhle věci nemohou jen tak kopit, kromě základní elektroniky, což jsou jen ty lednice a ty využijete jen do dosahu okolí centra, jinde se mrazí v boxech, které jsou alchymií vyrobeny tak, aby mrazily i bez elektřiny, ale musí se uvalená schopnost andělů a alchymistů na věc opakovat.

Černý trh je trnem v patě jakéhokoliv města v jakékoliv době, hlavní majitel a zakladatel je sice městu znám, ale nedaří se ho armádě dopadnout. Operuje z pustiny, kdy posílá své obchodníky (vojáky), kteří nabízejí ve smluvených prostorách zboží všem těm, co po něčem prahnout. Bohužel Millrest tento nešvar ovládá velmi dobře, Slyfel se dokázal odprosit od chtíče. Rakcton ji vybílil několik putyk a opuštěných míst, které sloužily k tomuto účelu, ale přesto se někde lidé dál tajně schází. Za hradbami je to pak daleko horší, nelegální psí zápasy s pekelnými bestiemi, lovení andělů, boje těchto bytostí na život a smrt a další.

KDE SE ŽIJE?

Je jasné, že nikdo neholduje věčnému žití někde pod rozpadlou střechou za hradbami, či živořit někde v neopraveném domě, nikdo ani dlouho nevydrží žít v krčmě, která nabízí ubytování maximálně na týden a také neubytuje hromadu hostů, není to pochopitelně hotel. Ty zanikly se starým světem, ale co můžete najít ve městě je ubytovna, zde mohou méně majetní složit hlavu i víckrát, než jen jednou a poplatky nejsou až tak hrozné, budete mít k dispozici vodu, světlo a teplo.

Pro náročnější je zde možnost pronájmu / koupě domku, nebo jen bytu. Každopádně se nejedná o malý zásah do financí, ale dům Vám v případě koupě zůstane až do Vaší smrti, nebo jej předáte svým dětem, koupě, prodej nebo jen i přepsání se řeší vždy na úřadu, který se nachází v centru města. Do těchto záležitostí zasahuje nejčastěji jen starosta/ka, nikoliv přímo vůdci města, ti reagují pouze na velké problémy.

POTRAVINY A CO SE JÍ?

Lidé nejsou ve městě již tak vybírají jako kdysi, mají omezené suroviny, které mohou do svého jídelníčku zařadit, a tak už nemůžete počítat s takovým rozsáhlým obsahem nabídek jídel jako kdysi. Nejčastěji se můžete však dobře, poměrně sytě najíst v místních krčmách, kterých je tu hned několik. Co se týče vojáků, ti mají vlastní kantýnu v prostorách vyhrazených pro armádu města Rackton. Podobě je to uzpůsobeno i pro vědce, ti mají jídelní prostor v hlavní vědecké budově, případně mají k dispozici automaty na prosté bagety a sendviče – které jsou často vyráběny v jídelnách den předem.

Na snídani lidé většinou jedí to, co jim dům dá, neboť i obsah jejich lednic je omezen na to, kolik peněz mají a v jaké sféře se nacházejí. Chudí jedí, co dostanou nebo najdou, od kořínků po kousky chleba. I prostí lidé se vracejí k obyčejnému chlebu, houskám nebo rohlíčkům, které mohou zakoupit na trzích, ještě voňavé a čerstvé. Mohou k tomu koupit i domácí máslo, dovezené ze Slyfelu, nebo od místních farmářů. Co se pití týče je častý čaj, voda. Kromě chleba lidé sem tam snídají jogurty z mléka (ze Slyfelu). Snídaně je pro lidi základem, nepohrdnou ani ovesnými kašemi a jinými zdravými a lehko sehnatelnými pokrmy, které vyrobí téměř každý.

Oběd je otázkou majetku nejvíce postižený, kdo má peníze dostane i pstruha, někdo má rád z vyšších tříd pečená žebírka, jiní na nižším stupínku jsou rádi za kuřecí maso a brambory. Naleznete zde i různé variace salátů a podobně. V malé omezené míře, byste se mohli setkat s těstovinami, těch není tolik, pokud si je někdo vyloženě nevytvoří sám doma z mouky a vajec.

Večeře je pro některé rodiny nemyslitelná, pro někoho je to pouze opečené vejce, pro jiné jogurt, pro vyšší třídu to může být bohatší a rozmanitější. V jejich případě je šance narazit na pečená kuřátka, domácí pizzy, speciality z uměle odchovaných mořských plodů a podobně. Pro prosté lidi to může být také jen chleba a sůl.

Suroviny obecně pořídíte nejlépe na trhu, pokud byste tam nepochodili, můžete zkusit místní farmáře, kteří na trhy nechodí často (těch moc není), nebo případně zavítat k agro-věži, ale vzhledem k tomu, že většina lidí nemá dostatečně vysokou prověrku, tak se k ní nedostanete. Pokud byste strádali hladem, můžete zajít do útulku pro chudé, kde se rozdává hrachová, fazolová kaše nebo jiné druhy kaší, které zasytí žaludek.

KULTURA

Kultura, byla tu od pradávna, a tak není se čemu divit, že ani války ji nezabila a některé prvky a jednání lidí se opakují, mají tedy potřebu se prokazovat podobně jako to dělali jejich předci. V dnešní době už není kultura pouze prvkem lidských obyvatel, ale také andělů a démonů, kteří se do tohoto světa narodili na zemi a nepamatují už ty ‚dobré‘ časy nahoře a dole. Vlivem pomíchaných ras, také světových kultur, kdy Amerika byla obzvláště směsicí všech kultur, se není čemu divit, že i Rackton oplývá takovými směsicemi, které ale nefungují na bázi malých čtvrtí, jako tomu bylo v minulosti. Kultura se snaží být neudupána, ale kvůli menší lidské nesnášenlivosti se zde nekoná mnoho svátků ke každé kultuře. Lidé se scházejí u někoho doma, případně žádají o dovolení u města, aby mohli oslavit svátek předků na menších náměstí za předpokladu, že se nebude dít něco násilného – město je k těmto prvkům svolné, často přidá i několik vojáků na ochranu těchto kulturních akcí. Ale nejen to, město už má svoji vlastní kulturu, která se specializuje na neutrální témata, jenž potěší všechny. Problém je, že kultura se podřizuje obraně a pokud se stav města zvýší na nepříznivý, je povinností města zakázat jakékoliv akce, kde by byli občané vystaveni nebezpečí a mohli by být považováni za živé terče.

Největší vliv na vzhled města mělo Holandsko, Itálie, zbytky Ameriky, ale v poslední době se zde projevuje vliv kultur ostatních národů jako bylo například Japonsko. Obecně se zde objevuje mnoho dalších, ale v menších počtech, které s přibývajícím přeživšími narůstají, každý slaví to, co patří k jeho komunitě, tudíž pokud vidíte Svátek mrtvých (Día de Muertos), máte, co dočinění s Mexickými kořeny, mlácení Piňaty je původem ze Španělska, ale považuje se to také jako vliv Latinské Ameriky. Pochopitelně se ve městě najde spousta dalších svátků, které jsou méně výrazné a přenáší se už slovně mezi lidmi.

Město vytyčilo několik hlavních, které mohou lidé slavit společně, každoročně přidávají něco nového, obměňují anebo prostě vloží nějakou akci navíc. Pokud však nepatříte mezi milovníky velkých akcí, určitě Vás potěší menší trhy, či výstavy v muzeu, které se věnují pouze historii dob minulých, dochovaných památek a také tomu, co se místní děti učí ve školách. Nejznámější svátky jsou ty, které se tak plus mínus pohybovaly po celém světě jako jsou Vánoce, Nový rok, Halloween (Den mrtvých), Velikonoce. Město má své svůj svátek – Založení města a Vyhlášení míru. Všechny události na sebe vážou akce, například nejčastější akcí je menší událost na náměstí, kdy je obyvatelům poskytnuto jídlo, stánky s obchodníky, taneční prostory a podobně. Vše je za menší poplatky, tak, aby město neprodělalo, ale aby si lidé užili chvíli klidu a míru. Jednou až dvakrát do roka je možnost uspořádat plesy, ty jsou však často odsuzovány, kvůli chudobě v některých čtvrtích. Pokud akce není ohlášená je považována za nelegální a armáda má právo tvrdě proti ní zasáhnout, ale většinou vyšle pouze pořádkové jednotky, které klid sjednají, případně se vše domluví, aby akce mohla dál probíhat. (Pokud Vás zajímají akce, které se ve městě odehrávají nakoukněte do sekce Akce.)

DRESS CODE

Oblečení

Tak jako vše se oblečení odvíjí od původu, postavení a také lokace kde žijete, protože podmínky nového světa nejsou tak příznivé všude, abyste mohli v jednom kuse oblečení přejít z jednoho místa na druhé, bez toho, aby Vás někde ve středu skolil chlad, radiace a další nepříjemnosti. Většina látek je vyráběna na zemi ať už anděly nebo jinými bytostmi, které jsou ochotné pomáhat lidem a šatit je, lze zde nalézt i lidské výrobky, zejména z farem, kteří využívají ovčí vlny, nebo tkají látky přímo na stavech, které si podomácku vyrobili. V Racktonu funguje pravidlo oblékání jednoduše, nejvyšší vrstva má nejlepší oblečení, pokud si prostý občas umí sehnat podobně dobré oblečení, může si jej nechat. Nelze však říci, že by se R2 zanedbávala, R1 dostává andělské i lidské výrobky, je na nich, jak s tím naloží. Ale ne každý si dovolí přepych, to je snad pochopitelné. Zlaté barvy a stříbrné, jsou podobně jako satén a perly znakem bohatství a především Nebe.

ANDĚLÉ

Nemohli byste hledat lepší kusy oblečení než právě v Nebi, už ani v minulosti se kvalitě jejich oblečení nemohlo nic rovnat, a tak se není čemu divit, že se andělskému oděvu nic nerovná ani v současnosti, andělé od prvopočátku byli egoisti, a tak je i egoistické jejich oblečení, že se mohlo pyšnit i před samotnou Pýchou, jak dokonalé je. Nebe v minulosti však mělo přísné zákony na barevnost oděvů, a to vyloženě na smetanově bílou, bílou, zlatou, mírně zašedlou, šedou, ostatní barvy černá, modrá, rudá byly prvky ojedinělé, ale přesto nebyly zakázané. Andělé na zemi často preferují nošení věcí podobných té z minulé doby jako jsou košile, saka, vesty, dámy dlouhé i krátké šaty můžete se však setkat stále s anděly, kteří nosívají róby podobné těm Nebeským, které jsou hojně posety výšivkami ze zlata, stříbra a doplněny drahými šperky.

Co se týče doplňků, boty jsou podobné těm minulým pro dámy lodičky, obdoby polobotek, či jiné pohodlné boty a na zimu nejčastěji kozačky, ale tento vysoký typ bod se ukazuje i na noze mužské, kdy jsou součástí každodenních mundúrů, případně na speciální události jsou vhodné polobotky.

Šperky a jiné cetky, ženy pocházející z Nebe na svých prstech často nosívají zlaté prsteny, stejně jako jsou ověšeny jejich krky a na uších visí kvalitní náušnice s drahými kameny, které byly pro doby minulé drahými minerály – onyx, diamanty, ametyst, opály atd.

V současné době andělé často brousí ve stylu oblečení až do cyber punkového stylu, ale na klasiku nikdy nezapomínají (obrázky vlevo), hlavním znakem je kromě již vytyčených bodů výše i elegance, jistý půvab a možnost hlásat své slovo kdykoliv, bez nutnosti se nějak upravovat. Každý anděl kromě tohoto oblečení, které není v žádném případě to společenské, jedná se jen o klasiku, má i brnění, to je dodnes v Nebi vyrobeno na tělo anděla či alchymisty, kdy usedne pořádně až když si jej poprvé majitel oblékne. Do té doby je brnění ve stavu neutrálním, kdy vypadá jako hlavní forma. Podobně jako brnění mají andělé možnost si pro oblečení doslova zajít do Nebe, kde jim Nebeští tvůrci vytvoří oděv, nebo si jej vytvoří sami.

DÉMONI

Nelze říci, že by měli chudší repertoár oděvů než nebešťané, ale jejich styl je opravdu omezenější na vzhled. Andělé se specializují na budoucnost, modernost a démoni? Ti zůstávají u klasiky u určitého období, ale také se u nich projevu chtíč po novém a tajemném. Obě rasy však uznávají praktičnost, eleganci a možnost se vytahovat. Není to však u všech, někteří démoni ve městě používají obyčejné oblečení jako lidé, protože na sebe nechtějí upoutat pozornost ostatních, jak je známo město není úplně přívětivé k démonským spoluobyvatelům. Není proto divu, že démoni na sebe až tolik nedbají, pokud se nepohybují v Pekle, kde se nějaká ta štábní kultura vyžaduje od nepaměti, pokud tam nechodí ve své bytostní podobně. Ve městě se nachází několik pekelných švadlen, které využívají látky z Pekla, jsou stejně kvalitní jako ty z Nebe, ale to andělé nikdy nepřiznají, stejně tak převyšují i kvalit lidských výrobků. Ani démoni se nevyhýbají šperkům, můžete v jejich případě nalézt množství hojně zdobených krajkových šperků a dekorací, součástí jsou v mužském případně i klobouky, u dam jsou to mini kloboučky či čelenky, které mají v popředí síťku, ze kterou si schovávají obličej. Možná je to i tím, že démonům nikdo tolik nenařizuje, co mají nosit (kromě určitých událostí) tak si nosí co chtějí, množství prstenů, náhrdelníků ze zlata, drahé kameny pošité všude možně, a především ve formě broží, které můžete na oděvech vidět.

Boty jsou podobně laděny jako v případě Nebe, ženy vysoké boty na podpatku, mohou mít i kozačky, případně lodičky, naopak nemusí mít a nosí nízké polobotky, nebo zavazovací pevnou obuv, kalhoty pro ně jsou hračkou, ale liší se v tom, že andělé nemají v oblibě korzety, pro tento kus oděvu má smysl Peklo. Podobně jako pro různé kožené pásky na košilích, které se promítly i do starého světa.

Démoni na rozdíl od andělů neměli nikdy nařízenou barevnost, snad jen bílá je u nich vzácnost, ale jinak můžete spatřit všechny možné druhy barev a také různé kombinace, až se z toho oči přechází. U dam je však velmi oblíbená klasicky černá, rudá a modrá, ale jisté ženštiny neodolají ani zlaté. Tyto barvy se promítají do jakéhokoliv oděvu, který na sobě zrovna mají, Peklo neomezovalo ani v tom, že ženy nemohou nosit kalhoty, mohou a budou. Jsou zde však stále dámy, které nosí zmiňované korzety a k tomu šaty, které jsou podobně jako mužské oblečení laděno do Viktoriánské éry a Stem punku. Muži jsou v tomto ohledu střídmější, preferují pohodlí, ale pochopitelně nechtějí zaniknout, ačkoliv to ne všem voní, kteří démoni nosívají i žabó, které do stylu jejich oděvů hodí. Není však podmínkou, aby opravdu oblečení (na obrázku) původního typu nosili. Většina se však svých kořenů pořád drží. Ale ani u démonů není výjimka toho, že nosívají brnění, podobně jako v Nebi je každému jednomu démonu vyrobeno brnění přesně na tělo z Pekelného kovu.

LIDÉ

Lidské oblékání bylo vždy založeno na kultuře a jejím vlivu, pochopitelně i to prostředí se zapsalo do hlavního návrhu, co se bude nosit. Jakmile začala válka lidské šatníky se protřídily, jelikož všude panovala neutuchající zima a ani deset vrstev triček se značkou by Vás neochránilo, bylo nutností se zaměřit na teplé oděvy, které zůstaly do dnes. Je pravda, že lidé se oblékají různě podle toho, kde žijí, Slyfel je více méně pracovním městem na farmách, ale i agro-věřích. Farmáři preferují tmavší oblečení, kde není ihned vidět špína, často mají i laclové kalhoty a pevné boty, jež jsou vhodné do hlíny. Takové lodičky by Vám pomohly maximálně v dělání důlků pro sazenice. Pracovníci agro-věží na rozdíl od nich nosí čisté, profesionální oděvy bílé barvy, nebo aspoň pláště na společenském oděvu – vědci se obecně moc neušpiní, pokud nemusí do terénu.

Rackton je prostým místem, oblečení dostalo vliv od módy démonů i andělů, stále tu přetrvává i postapokalyptický nádech, kdy jsou tváře různě zahalovány celoročně, ženy vyměnily šaty za kalhoty, pokud nejsou doma u rodin. Barvy jsou vyloženě otázkou peněz, ale lidé se drží u země, aby nebyli moc nápadní pro predátory – tudíž hnědá, béžová, krémové barvy, šedá, černá i tmavě zelená, když už jdete ven, tak i pochopitelně bílá.

Vyšší vrstva Racktonu se obléká honosněji než nižší vrstvy, je to patrné při každém pohledu na členy rady, či na jejich rodiny, ale i tam se projevuje jistá morálka, když se nechtějí od ostatních tolik odlišovat a sahají raději po oblečení chudých. Ti druzí, kterým rozdílnost nevadí se velmi rádi oblékají obdobně jako andělé, přepychově a se zdobením na každém kusu oděvu, je dost možné nalézt i přímo vyšité jejich znaky rodů na rukávech, klopách, nebo přímo zádech.

Menší rozdíl můžete spatřit také na vojácích, kteří v civilu nosí vyloženě oblečení podobné armádnímu stylu v minulosti (khaki, černá trička, písčitá barva), ale ve službě buď nosí uniformy a v případě Archandělských jednotek i brnění, to má pro případ nouze v základním stavu nachystaná i lidská armáda, která nutně potřebuje vyšší ochranu, než by jí nabídlo lidské oblečení, andělé si totiž jak je známo umějí přivolat svoje brnění z Nebeské formy. (Oblečení armády je více rozepsáno v článku o armádě.) Lidé v případě akcí mají možnost nakoupit a ušít si lepší oděvy z látek jinak nedostupných, nebo jednou ročně město své obyvatele obdarovává dary, kde se mohou nacházet i látky. Lékaři se odličují také, nosívají čistě bílé (lehce moderní) oděvy, které jsou dílem andělů, a tak jsou přizpůsobeny jejich stylu, neobsahují však přebytečné výšivky, cetky a podobné. Musejí dodržovat hygienu, jediné, co se na tomto oděvu objevuje jsou zástěry leklého matriálu, nebo lékaři nosí štíty na tvářích, aby se ochránili před kontaminací.

Historie náboženství sahá už do dávných, ale opravdu dávných dob. Vše začalo tím, že se Bůh rozhodl své ovečky učit jinak než jen vlídným slovem, které Adam a Eva tak bezohledně odmítli, poté co byli vyhnáni z Ráje, ale také zákony, kterým se říká Desatero. Víru učili andělé, je to přeci jen jejich obor, ale přesto se během života projevil na zemi i opak náboženství, a to mylně nazývaný satanismus. Lucifer ví, že s tím nemá ani tak nic moc co dočinění, jen si lidé jeho osobu spojovali s kozlem, zlem, temností a Bůh ví, že Satanismus je dílo syna Lucifera. Ale kdo by se v tom už v dnešní době vrtal že? Ve městě existuje několik odborníků na teologii, kteří se snaží lidem předávat pořád to dobré, nejen to, co si myslí, že ví. Zákony Bible přeci jen platí pořád a pravila potřebují řád.

Ironicky se ve městě, přesněji řečeno po celém světě se objevují od zmizení Boha různé sekty a Rackton tomu nebyl také ušetřen. Jak by mohl, pod svícnem je přeci jen největší tma. Tyto sekty jsou vyloženě zaměřeny na zlo a jejich úmyslem rozhodně není vzdělávání lidí, nebo využívání jejich modliteb, ale přímo jejich těla a krve. Obětiny nejsou nic divného, mějte se proto na pozoru k jakému ‚náboženství‘ se přidáváte.

MODLITBY

V minulosti si lidé spojovali modlitby s vyzýváním božstva. Jedná se o ústřední úlohu, která hrála roli v mnoha náboženství. Člověk se modlil za různé věci, ať už za úrodu polí, plodnost své ženy, za zdraví či ochranu nad bližními svými. I v historii se setkáte s vyvolenými, kteří přišli do styku z bytosti s Nebes. Například Johanka, které prý našeptával přímo hlas boží. Také pak lidé, kteří tvrdili, že jim anděl strážný dal znamení a podobně. Jak to však doopravdy funguje?

Andělé mají svá jména, naopak od démonů k jejich vyvolání většinou nepotřebujete knihy, rituální obětiny a podobně. Ano, existuje několik symbolů a rituálních kruhů, které lze využít, pro ochranu toho, kdo právě provádí rituál. Ale jejich pevnost, je ošemetná, zejména, pokud vyvoláte archanděla, kterého udržet v kruhu není zrovna zábava. Vyvolat anděla je prosté, stačí modlitba. Nemusíte se učit sáhodlouhé texty, kdy Vás v polovině stejně někdo zabije, protože nestihnete anděla na pomoc přivolat.

Opakováním jména vybraného anděla jej dokážete přivolat během chvíle, vlastně řekněme i mrknutí oka, pokud daný anděl chce. Může se stát, že anděla přilákáte i omylem, když neopatrně přemýšlíte nad jeho jménem, pak musíte čelit jeho případnému hněvu, protože měl na práci další věci, nejen Vás. Andělé bohužel slyší všechny modlitby a je jen na nich, které vyslyší, proto to bylo pro něj velmi stresující během války, když lidé prosili o záchranu – nejvíce pak Michaela. Proto se bytosti naučili tento signál s lidmi tlumit a nereagují na vše vždy. Platí pravidlo, že stačí třikrát pomyslet na jméno s vynaložením energie a anděl by měl přijít, ale někdy reagují až po pěti.

V případě rituálního přivolávání andělů potřebujete svěcenou vodu, nejlépe jedno pero z křídel anděla, svaté předměty – například kříž, křemen pro udržení dobré energie, květy Kosatce, který přináší štěstí. Poté musíte do křídou nakresleného kruhu nakreslit symbol, kterým je každý anděl označen. V případě jeho neznalosti, neuspějete. V případě odříkání rituálu nejčastěji velebíte anděla, pokud jsou vaše modlitby temné, andělé na ně nereagují.

ANDĚLÉ NEVYŽADUJÍ ŽIVÉ OBĚTINY! Modlitby jsou pro ně energií navíc.

VYVOLÁVÁNÍ

Vyvolání, akt, při kterém jde jedinci o přivolání ducha, démona či jiné bytosti. Někdo nazývá vyvoláváním i modlitby pro anděly, ale v tom je rozdíl. Vyvolání tedy evocation je spojena s temnými rituály z historických dob. Jedno z prvních vyvolání bylo praktikováno za dob Neoplatonistů či Theurgi, což byl pozdní středověk. Spojení víry s magií, především se tehdy lidská rasa snažila o vyvolání božstev, velmi často jejich pokusy skončili neúspěšně či přivolali duchy, kteří nebyli tak svatí, jak lidé chtěli.

Vyvolání je velmi často spojováno s nekromancií, kdy člověk vyvolává ducha, kterého přiváže k tělu mrtvého, aby jej opět přivedl k životu. Musíme však brát v potaz, že člověk jako takový nezná podstatu duchů a jiných bytostí, které mají vlastní inteligenci a člověka dokáží oklamat. Tak se v historii mnohokrát stalo, že tehdejší mágové přivedli na svět do těla nebožtíka démona, který klamně tvrdil, že se tím, který tu byl předtím. Tělo jako samotné, totiž uchovává minulost, poznatky a pocity dotyčného ještě nějakou dobu po smrti.

Vyvolat démona není tak lehké, nejen, že vždy potřebujete hromadu věcí, ať už jde o něčí krev, obětinu, svíčky, rituální kruh, nejlépe knihu, která obsahuje rituály všeho druhu, ale také něco, co nabídnete démonu. Zadarmo ani kuře nehrabe, pokud Vám démon nabídne službu zadarmo, jedná se o lest. Nejčastější a nejžádanější věcí je Vaše duše, pokud nejste člověk, tak duše jiné Vám blízké osoby. Démony musíte zadržet v kruhu, na rozdíl od andělů, Vám u nich vždy hrozí nebezpečí a uchytit takový Hřích v malém kruhu je podobné, jako udržet potkana v krabičce od čaje. Nejlepší zadržovací prostředek je svatý olej, sůl atd. Kromě výše zmíněných potřebných věcí, se často vyvolávání musí provádět ve vybraný čas, pokud člověku jde o vyvolání vyšších démonů či vládců. Nižší démoni se rádi objevují kdykoliv, když z toho něco mají.

DÉMONI VYŽADUJÍ VELMI ČASTO OBĚTI.

Status: Aktivní

Počet členů: Neznámý

Druh: Náboženství // Kult

Už z názvu můžete poznat, že celý kult má cosi dočinění s temným ptákem, který velmi často evokuje pojem smrt. A to, že jich je víc, není náhoda. Možná Vám je proto jasné, že se nejedná o zájmovou skupinu, která by sbírala květiny a sázela stromky o volném čase.

Kult nebo také samozvaně náboženství uctívá Lucifera až na druhém stupínku, nad jeho temnou velebností je totiž vyvolený antikrist, který má spasit Peklo, zahubit Nebe a vést temnou stranu k vítězství. Už několik let se o vyvoleném jedinci povídají klepy, ale není známo, zdali se narodil/a a na čí straně vlastně je. To, však věřícím nebrání pořádat obětní obřady, uctívání temných sil, pořádání orgií, vražd a dalších, hanebných činů.

Město se pokusilo tento kult několikrát vyhubit, ale nedokázal lapit jeho tvůrkyně, za hradbami se po roce opět obnovila jeho funkce. Tvůrkyně se v městě neobjevují často, aby na sebe nepřitáhly pozornost, ale dohlíží na důležité dny v jejich náboženství, také vybírají obětiny a sem tam si unesou dítě pro sebe, aby jej mohly využít ve svých rituálech.

HAVRANÍ SESTRY

Náboženství přijímá všechny druhy ras, pokud mají ve svém srdci aspoň špetku temnoty, či je zajímá odvrácená strana mince, nabízí nový způsob života se vším, co jim město upírá. Musíte při vstupu dát obětiny, někdy je to trocha krve, někdy duše, leckdy i blízký jedinec.

PRAVIDLA

Uctívej jen antikrista a Temného pána.
Nikdy nemluv s cizinci o členech.
Nikdy nevoď bez pozvání nikoho na rituály, ledaže by byl obětina.
Při porušení mlčenlivosti je trestem smrt.
Vzdej se své duše či těla pro prospěch ostatních.
Nejsi jeden jsi MY VŠICHNI.
Nepromluv o Temném pánu křivého slova, ani o Antikristu.

VÍRA JEDNOTY

Status: Aktivní

Počet členů: Neznámý

Druh: Náboženství

Víra jednoty, tento způsob náboženství se velmi krajně blíží k tomu, které jsme znali za všedních dní minulosti. Ovšem Bůh zde není prioritou, lidé od něj během války odprostili a rozhodli se uctívat toho, kdo jim opravdu pomohl z krušných časů.

Pokud se však zeptáte vůdců města, zdali o náboženství vědí, zakroutí pravděpodobně jen hlavou, protože to nevyžadovali. Nejvíce proseb šlo a vždy nejspíš půjde Michaeli a poté až Urieli, který stál po jeho boku a bil se za lidskou rasu. Jejich symbolem jsou zlatá křídla, které mají velebit Michaelovu osobu. Ovšem celá tato víra je spíše vírou v jednotu, kterou archanděl dokázal vytvořit a uchránit před Gabrielovými spáry, které na ni lačně čekají.

Toto náboženství má i vlastní kostel ve městě, kdy v hlavní síni můžete najít vyobrazení archandělů či prostě andělské symboly. Aktivně se ve městě střídá vícero kněží, kteří káží v dobro města a modlí se za lepší budoucnost společně s lidmi a ostatními bytostmi, které se zde objeví. Ano, náboženství

náboženství přijme všechny, kdo nemají temné úmysly a rozhodně nechtějí vyhubit lidstvo. Každou neděli se lidé střetávají společně v kostele a doufají ve vyslyšení jejich modliteb a přání. Přání změřená na Uriela se týkají zdravotnictví, víry v jeho schopnosti a doufají, že jim pomůže podobně jako jeho bratr. Ten však často může obdržet i modlitby bolestné, Uriel je také pochopitelně dostává, ale není pro lidskou rasu symbolem spasení. Město doufá ve vykoupení tímto archandělem, který nastolil pořádek v chaosu. Pravidla, která vznikla, byla vytvořena člověkem, archandělé se na nich nepodíleli, podle nich je víra v ně jen dobrotou lidstva.

PRAVIDLA

Nezabiješ bližního svého.
Neobrátíš se zády k zemi své.
Nepřidáš se k nepřátelské straně.
Nezradíš jednotu víry, která je ti oporou.
Nezneužiješ dobroty ostatních ve svůj prospěch.
Poskytneš ochranu bližnímu svému v temných časech.

Status: Aktivní

Počet členů: 2500 (+ 1000 neoficiálních)

Druh: Nespecifikovaný

Víra ve vyvoleného, nelze tento spolek zařadit ani mezi kult, ani jako náboženství, nebylo to uznáno ani jako jedno. Jen se šíří mezi lidmi jako mlha a pomalu přitahuje další a další jedince. Byl stvořen člověkem, alchymisty přesněji řečeno, kolem roku 2060. Lidé totiž začínají věřit tomu, že kromě Michaela je může spasit někdo jiný, kdo nebude arogantní jako archandělé. Nevědí, k čemu se přesně mají modlit, a tak se modlí k dítěti, které změní svět. Dívka nebo chlapec? Na tom nezáleží. Nejčastějším symbolem, který můžete najít je socha dítěte, které leží na dlani.

Všichni čekají na den D, kdy dítě, které poroste rychle a bude během několika dní schopnost vládnout meči, spací zemi a je. Každý jej pozná díky značení na těle, které se na něm objeví až toho dne, kdy dosáhne 18 roku života. Tehdy lidstvo povstane za svých spasitelem a podrobí si Nebe i Peklo.

Víra do svých oficiálních řad nebere ostatní rasy, považuje je za neoficiální členy, do těch se řadí převážně andělé a sem tam nějaký démon. Bohužel.....

VYVOLENÝ

nemají svoji funkci uznanou od vlády města, a tak se schovávají různě ve sklepích města, kde pořádají svoje mše, které posílají vyvolenému dítěti. Zdali jejich modlitby jsou či budou někdy vyslyšeny sami neví. Zakladatelé této víry(alchymisté), byli zavražděni atentátníky z řad kultu, kterému vládnout Havraní sestry, které zavrhují jiného spasitele než Antikrista.

PRAVIDLA

Daruješ Vyvolenému to, co si bude přát.
Každý den se k Vyvolenému modliti budeš.
Zavrhneš ostatní náboženství velebící Nebe.
Neskloníš se před nikým jiným než Vyvoleným.
Staneš se vojákem v jeho armádě při tažení proti světu.
Zbavíš se nečistoty ve svém domě, nikdo MU není roven.

Jedná se o předělanou verzi pravidel po smrti zakladatelů.

CHLADNÁ KORUNA

Status: Aktivní

Počet členů: Neznámý

Druh: Sekta

Gabriel nepatří mezi fanoušky jakéhokoliv náboženství, pokud se jej na to zeptáte, a to z prostého důvodu: To, co otec vytvořil, podporuje to, co chce Gabriel zničit. I tak se během války, přesněji rok po začátku konfliktu se zemí, začaly tvořit nevýrazné skupinky lidských bytostí, které doufaly v ochranu a smilování, když se k archanděli budou modlit. Zprvu jim to dvakrát nevycházelo a mnoho životů bylo zmařeno rukou andělů. Až tehdy kolem roku 2040 se vytvořila první skupina, samozvaně nazývající se vírou či náboženstvím, které věří, že Gabriel koná dobro a snaží se zemi očistit od bezvěrců a škodných.

Archanděl sám tuto sektu nepodporoval, ale později se čas od času v jejich řadách ukázal, aby potvrdil jejich myšlenky, že není egoistický a je dobromyslný, že svým neublíží. Což jsou stále naivní myšlenky jeho přívrženců, ale budiž.Co přišlo i archanděli na hlavu, ale nezakročil byly obětiny, které konali.

Nevyhnulo se to ani obětinám v podobě lidských. Protože z toho nic neměl, duše mu utekla a oni měli mrtvolu. Ovšem jejich modlitby jsou mu prospěšné a získal také špehy, které může využívat ve městě. Není totiž známé, kolik přívrženců, co uznávají chladnou hořící korunu archanděla Gabriela, ve městě je. Jejich smýšlení je však prosté, Gabriel vyvede čisté z temných dob a započne éra nového života. Několik těchto přívrženců pro něj pracuje v jeho sídle, ovšem upsali se k tomu, že pokud je zabije, tak nikdo z ostatních neodejde opět do města a že nikdy nebudou volat nikoho jiného než Gabriela.

PRAVIDLA

Splníš rozkazy, které dostaneš.
Nepovíš křivého slova proti Gabrieli.
Oddaně budeš věřit pouze ve svého zachránce.
V případě odhalení jinou vírou, svůj život ukončíš dobrovolně.
Neprozradíš nic, co by uctívaného mohlo poškodit v jeho cestě za cílem.
Oddaně mu budeš sloužit,pokud se rozhodne využít tvé tělo pro své vojáky, dobrovolně mu jej daruješ.