Povaha

Na pohled milý medvídek, kterého si po jedné konverzaci zamilujete. Září jako sluníčko, pomyslně z ní létají takové ty nakažlivé jiskry, které nelze nemít rád. Dokáže působit jako velice společenský tvor, jež se k vám chová tak, jak se od milého človíčka čeká. Samý úsměv, vstřícný postoj těla, milá a povzbuzující slova, která vyvolává iluzi bezstarostného sangvinika, který vede spokojený život, zbožňuje lidi a dokáže se vcítit do problémů druhých, na kterých mu záleží. Lidé se tak cítí, že jsou důležití a ona se jim snaží pomoci a umožnit vést onen spokojený život také. Jenomže to je jen na pohled, nečekaně. Tohle pečlivě vybudované pozlátko jí slouží jako ochrana. Ochrana před vším, čím si prošla a stále prochází.

Vzhledem k tomu, z jakého spojení se narodila, byla od miminka v podstatě vyvrhel, o který nikdo nestál, a to se na její skutečné povaze značně podepsalo. Matka ji brzy opustila a zanechala s chladným a tvrdým strýcem, který ji učil bezpodmínečné poslušnosti a zvyknutí si na strach, bolest nebo únavu natolik, aby ji neovlivňovala. Přestože během té doby nepoznala byť jen náznak lásky, dokázala si ji vytáhnout z toho, co pro ni dělal. Tehdy si to neuvědomovala, to až později, když stanula před krutým světem úplně sama. Strýcův výcvik ji přetvořil v přesný opak toho, co vypouští ven. Studené a svým způsobem i kruté zvíře, jež je schopné zabít bez mrknutí oka. Odjakživa jí vštěpoval, že je kořist, kterou se snaží ulovit. A tak se postaral, aby se z loveného stal lovec. Učil ji manipulovat se zbraněmi, bojovat, umět se o sebe postarat, když se schyluje k boji. Zároveň jí ale také vštěpoval, aby zůstala co nejvíce skrytá, aby na sebe zbytečně neupozorňovala. A právě tehdy si vytvořila Emmu. Její pravé jméno je Caitlyn, ale tu osobu chtěla nechat zemřít. Chtěla vytvořit dívku, o které by nikdy nikdo neřekl, čeho je schopná, které všichni budou připisovat populární dívku na střední škole, co si životem pluje dál, aniž by musela pořádně hnout prstem. Caitlyn, ta holka, kterou nikdo nezná, protože se musí věčně schovávat a je tak zahořklá vůči světu, že nenávidí všechny a všechno, musela prostě zemřít, což se taky stalo.

Svoji pravou povahu se jí povedlo schovat natolik dobře, že v ní málokdo pozná někoho jiného. Nejspíš proto, že nedovolí, aby ji někdo lépe poznal. Je si vědoma, že by tím až příliš riskovala, že ji snáz odhalí a zlikvidují. Jistě, bránila by se do posledního dechu, ale ten poslední dech hodlá oddalovat, co nejvíc to půjde. A jaká že to doopravdy je? Vystrašená. Když kopete dostatečně hluboko a dostanete se přes onu nenávistnou vrstvu, je tam malý rozklepaný uzlíček, který se k smrti bojí a prahne po objetí a ujištění, že je vše v pořádku. Celé ty roky neustálého ohlížení se přes rameno způsobily, že nikdy není schopná se naprosto uklidnit a polevit v ostražitosti. Žije tak v neustálém strachu z toho, že ji najdou a provedou s ní přesně to, čemu se snaží vyhnout. Bojí se toho, že jakmile někdo pozná, co je zač, bude na ni hledět s odporem a ona ho tak ztratí. A tak se snaží, aby neměla koho ztratit, z čehož plyne, že je i osamělá. Způsob, který si zvolila, je sice jednodušší, ovšem v mnoha ohledech je naopak mnohem těžší. Má občas problém rozeznat, co je Emma a co je Caitlyn, protože si natolik na tu přetvářku zvykla, že něco přejala, naopak něco zase nechala vypustit do té přetvářky. Když se například špatně vyspí, je držkatá a pro urážku nejde daleko, přestože ji šikovně skryje v sarkastické poznámce.

Vzhed

Drobounký skřítek, tak by se dala ve zkratce popsat. Měří s bídou 162 centimetrů a do šířky si taky nic nekompenzuje. Nemá ani velký zadek, ani boky, ani velká prsa. Vše je zkrátka tak akorát. Na štíhlém těle nejsou svaly nijak vidět, nejspíš právě proto, jak drobná je, ale ona moc dobře ví, že tam jsou. Její vzezření jí naprosto vyhovuje, protože nikdo by do ní neřekl, že by mu byla schopná zlomit ruku, kdyby měl pitomé kecy. Je přírodní blondýnka, avšak později se začala barvit a stala se z ní brunetka. Po pár týdnech jí v pramenech začnou světlé vlasy prosvítat, a tak občas může vypadat, jako kdyby to bylo schválně. Dokud to vypadá dobře, nemá s tím problém. Její přírodní oči jsou fialové, ale skrývá je za oříškovými s nádechem zelené. Husté obočí jí krásně zapadá a rámuje veliké oči, jež se na vás budou většinou dívat s onou předstíranou přátelskostí. Jakmile je z ní však lovec, nenajdete tam nic než chlad a nenávist. Lícní kosti má vysoce postavené a s prohlubní pod nimi tak občas v obličeji působí jako vychrtlina, ale to není pravda. Když se směje, kolem rtů se jí tvoří vrásky a klopí pohled k zemi, ví dobře, že to působí sympaticky. Plné rty často zdobí rtěnkou, ideálně vínovou, protože to je přesně její barva. Zaprvé ji sluší a zadruhé ji zbožňuje. Nepřekypuje zásobami makeupu, které by na sebe denně patlala, stačí jí řasenka, pudr, aby dodala svým tvářím barvu a rtěnka. Víc nepoužívá, jedině když vyráží někam do společnosti nebo se pobavit, a to není zas tak často, jelikož si dává pozor. Je vyloženě svetrový typ, proto taky miluje podzim a zimu, kdy je může nosit neustále. Od pletených přes hlavu po lehké kardigany, má to všechno. Většinou ale v tmavších nebo neutrálních barvách, už jen z technických důvodů nemůže nosit jasné a křiklavé barvy. Nejradši má džíny, ale často ji zahlédnete v sukni nebo šatech, snaží se dostát své image, kterou si nastavila.

minulost

Narodila se do mrazivého prosincového rána v horské chatě, protože její matka si nejspíš myslela, že to tam bude mnohem bezpečnější, než v nemocnici. Na druhou stranu ale byl porod pěkně komplikovaný a špinavý a to vše trpěla sama. Něco, za co ji Emma nikdy nedokázala litovat. Vlastně pro ni nemá lítost vůbec v ničem, ale to je vedlejší. Kirsten ji pojmenovala po své matce – Caitlyn. Jak se dalo čekat, rostla příliš rychle. Její matka moc dobře věděla proč a její vlastní dcera se jí začala hnusit. Odjakživa byla velice roztomilé dítko s blonďatými lokýnkami, velkými kukadly, roztomile buclatými tvářičkami s červeným nádechem a rozjařenýma očima, které značily, že je to živel. Jenomže to nestačilo k tomu, aby si získala matčinu lásku, a tak ji velmi brzy opustila; když vypadala zhruba na sedm let, šoupla ji ke strýci, ať si s ní dělá, co chce, a zmizela. Zpočátku si k ní nebyl schopen najít cestu, nemluvil s ní, ignoroval její pláč a neštěstí, ignoroval ji. Dal jí najíst a tím to skončilo, přitom nezapomněl opakovat, jak o ni nestál. No a pak... jednoho dne přišel a oznámil jí, že ji bude trénovat, aby se o sebe dokázala postarat. Nevěděla, že je lovec. Nevěděla, že by ji teoreticky taky měl zabít, ačkoliv to byla jeho neteř. To vše se dozvěděla až později, když už neměla možnost mu řádně poděkovat. Pomalu jí zasvěcoval do toho, čím je, čeho všeho je schopná, posouval hranice jejích fyzických i psychických možností. A přesně za to mu bude nadosmrti vděčná, protože nebýt jeho a jeho výcviku, nikdy by bez něj nebyla schopná přežít. Jenomže brzy pochopila, že taková, jaká je, nebude nikdy moct alespoň okusit normální život, a tak se rozhodla, že Caitlyn zabije, aby mohla na scénu přijít lepší, téměř vysněná Emma. Se strýcem připravili past, jež k tomu měla pomoci.

Nafingovali její smrt tak brutálně, že se dostala do všech zpráv v televizi, rádiích i novinách a museli doufat, že se to dostane i k těm, kteří jí nepřáli žít a snažili se, aby ji smazali z povrchu zemského. Zametla za sebou stopy tak, jak nejlépe uměla a svého strýce musela opustit s vědomím, že se brzy zkontaktují a dál jí bude pomáhat. Jenomže to se nikdy nemělo stát. Její strýc byl krátce po jejím odchodu zabit stejně brutálním způsobem, jakým předstírali tu její. Zpráva pro ni? Možná. Nechtěla to zkoumat, nechtěla truchlit nad jeho ztrátou, nechtěla naletět na špek. A tak ho ve své mysli pochovala a pokračovala přesně tak, jak si naplánovali, doufaje, že by to sám strýc chtěl. Vlasy obarvené na tmavě hnědou jí dodávaly krapet útěchy, že si ji nikdo nebude spojovat s tou mrtvou dívkou, stejně jako změna barvy očí. Našla si práci v kavárně, kde pracovala na směny, zabezpečila svůj byt všemožnými maskovacími symboly, které znala a nechávala Emmu, aby žila. Po nocích se však do popředí dostávala Caitlyn, která z touhy po pomstě a zbavení se nálepky lovné zvěře pátrala po všemožných příležitostech, kde napáchat co nejvíc škody.

schopnosti

Pyrokineze, Ovládání mysli

ostatni

Používá dvě kukri se zdobným rytím, preferuje tradiční způsob boje, tak nějak nikdy nepřišla na chuť střelným zbraním a různým vymoženostem dnešní doby. Většinou u sebe ještě vždycky nosívá malou dýku na otevírání dopisů, ale asi je všem jasné, že zrovna k tomu ji nepoužívá.