Démoni | SHADOWBREAKERS

Peklo je prázdné a démoni jsou mezi námi, Shakespeare měl v jednom pravdu, zlo bylo mezi námi už v době dávno před válkou. Pojem zla si lidé totiž vyobrazovali od pradávna jako bytosti temné a ošklivé, pravda byla taková, že démoni jsou stvoření často nevídaně krásná. Proč? Z jediného důvodu, jejich původ pramení z Nebe, kdy mohou být děsiví, ale také z půvabu Lucifera, kdy tento padlý anděl dokázal uhranout kde koho. Démoni v základu jsou temné, proradné duše s obličejem podobným panenkám, protože nám musejí padnout do oka, abychom jim propadli. Na rozdíl od andělů, kteří budí strach. Démoni jsou mistři přetvářky, využijí vaši slabost pro jejich potěšení, tak co, máte stále chuť hrát s nimi ruletu osudu?

BE CAREFUL WHO YOU TRUST. THE DEVIL WAS ONCE AN ANGEL.

Vznikli dávno, ale jsou přesto mladší než andělé, jelikož jejich existence započala padnutím Lucifera a andělů, kteří vzhlíželi právě k tomuto synovi. Je až ironické, že původní démoni i generace poté, mají za hlavního stvořitele vlastně Boha, který sám dal život Luciferovi. Kterého jmenoval také hlavním symbolem zla. Tento první démon však nezůstal dlouho sám, stvořil si vlastní vyšší třídy podřízených démonů, kteří jsou jeho potomky, ale i vojáky. Stal se z něj samozvaný temný bůh, který ovládal moc tvořit.

HIERARCHIE DÉMONŮ

SILNĚJŠÍ SVRHNE SLABŠÍHO PLATÍ VŽDY

Hierarchie démonů se liší od ostatních, ale přesto má některé body stejné jako ostatní systémy, které udržují pořádek. Peklo není takový chaos, jak byste si mohli myslet, i tam panují zákony, ale je otázka, kdo se jimi řídí přesně a kdo v nich umí nalézt skulinku. Každopádně v hierarchii tolik možností úniku není, neboť se odvíjí především od věku a síly. Kdy nejnadřazenější všem pekelným bytostem je stále Bůh, kterého tak moc nenávidí.

PRVNÍ SFÉRA

Bytosti nejvyšší, a především samotná Jitřenka (Lucifer), která má vše na povel a její nerespektování se trestá smrtí. Lucifer je nejstarším démonem, který v Pekle žije, jeho oponentkou by mohla být o něco mladší Lilith, která byla prvním ženou Adama. Její krev je stále Nebeská, podobně jako Jitřenky. Mezi vůdce či krále bytostí se řadí i synové Lucifera, Samael a Mefistofeles, kteří často zastupují pozice hlavních generálů. Nerespektování těchto bytostí není bráno s humorem, kdokoliv jim prokáže nelibé chování, může počítat s tvrdým trestem. Takto postavené démony by dokázali svrhnout pouze archandělé, kteří vládnou silnějšími schopnostmi než jejich konkurence. Vůdce nelze degradovat níže než na démony.

DRUHÁ SFÉRA

Na druhé pozici v Pekle stojí sedm démonů, kteří proti sobě měli sedm nebeských bytostí. Existence hříchů totiž Boha donutila vytvořit jim rovné, kteří bránili v jejich zlomyslnému chování vůči lidem. Tito démoni jsou považováni za vyšší tvory a jsou inteligentními tvory, kteří mají úctyhodný věk a podle toho se také chovají. Jsou odrazem špatných lidských vlastností, které se postupně na špinavých lidech utvářely. Hříchy samy o sobě jsou silnými démony, ale společně jsou silnější. Mají mezi sebou poměrně silný sourozenecký vztah, který jim dovoluje bát vhodnými kandidáty na tento post v Pekle, neboť nehrozí, že by je jen tak někdo svrhnul. To dokáží pouze vůdci bytostí. Vyšší bytosti by s tím měli co dělat, ale přesto by se jim mohlo povést jednotlivce porazit, ale k degradaci by byl už potřeba výše postavená bytost.

TŘETÍ SFÉRA

Vyšší démoni zastávají post v žebříčku vysoko od nepaměti, jelikož sem patří téměř vždy ti, kteří padli s Luciferem onoho osudného dne, kdy bylo založeno Peklo. Tudíž sem patří ti starší z démonní populace, na které se samotná hlava Pekla může spolehnout. Zastávají role vůdců přidělených armád a dosahují nevídaných bojovných výsledků. Jsou stejně dobří v boji jako vyšší andělé, proto mohou být hrozbou i pro vůdce andělů. Je možné je degradovat až na agogy. Naproti nim na stejné pozici stojí obávaní hadí démoni, kterým je nutno se vyhnout obloukem zejména ve vodě. Leviatani, mocné příšery, které stvořil Lucifer z plazů v pohodě toho, který zlákal Adama a Evu k ochutnání jablka, jako výsměch samotnému Bohu. Tyto hady je možné degradovat také až na agogy, kdy je jim zamezeno měnit se do obávaných nestvůr. Bytosti této třídy nemohou povýšit na vyšší místa.

ČTVRTÁ SFÉRA

Noví, staří, a přesto stále obávaní. Démoni, kteří byli přítomni v minulost a stále se vyvíjejí, nikdy nás neopustí, a proto také dostali poměrně vysokou pozici v Pekelném žebříčku. Sociální démoni, někteří vznikali postupně, měnili se v průběhu dějin, jiní byli stvoření až v poslední době. Mají mezi sebou jistou hierarchii, která je podřazená té hlavní. Proti nim na stejné úrovni stojí Nemoci, které existují o něco déle, jsou však těkavé a jejich věrnost patřila jednu dobu i Nebi, zejména Jezdcům apokalypsy. Bytosti čtvrté sféry nejsou těmi, co by často někoho degradovali, spíše vůbec, ale sami mohou být degradováni až na pozici agogů a jejich prvek je nahrazen (předán) jinému démonovi.

PÁTÁ SFÉRA

Démoni to neměli nikdy jednoduché, mohou být degradováni o krůček dolů, nebo naopak povýšit až na vyššího démona, když jim štěstí bude přát. Tato pozice je zastoupena jakoukoliv lidskou duší, která kdy padla do rukou zla a byla přeměněna na démona. Démonů je zde mnoho, různých druhů a prací, ovšem nikdo z prostých démonů nezastává nikterak důležité role v Pekle. Nemohou degradovat nikoho, ale smějí ovládat agogy.

ZAVRHNUTÁ SFÉRA

Peklo na nikoho nezapomíná, obdobně a dost možná inspirativně od Nebe mají také pozici v Pekle, blízce podobnou té v Nebi – duším. Agogové jsou však ještě méně myslící bytosti než duše, jejich hlavní myšlenkou v tom malém mozku je potrava a nic víc. Jsou vzteklí a dokáží přenášet bacili, které se jim hromadí v slinách. Nejsou považováni za plnohodnotné démony, nelze je povýšit a nelze je degradovat, pouze zabít.

AURA & ROHY

Říkali jste si, že něco v místnosti páchne a nebylo to zkažené jídlo, měli jste nejspíš tu čest s démony, kteří páchnou jako síra, její hořkost a kyselost bude týrat váš nos ještě dlouho. Lidé jsou na vliv aury démoních bytostí náchylnější než na jiné aury. Zejména protože tato aura je agresivní nejen po čichové stránce, můžete dokonce nalézt stopy na místech, kde se démon delší chvíli zdržoval. Sypké částečky tohoto chemického prvku. Kromě toho, je známo, že temné bytosti přitahují temnou auru a ta se v lidech projevuje negativním chováním.

Aura má však kromě základního odéru také jaké možnosti vůní, které evokují i chutě, jelikož jinak je neviditelná. U démonů není výjimkou, že by aura nemohla vonět sladce, naopak, je to pro démony samozřejmost. Tlumí se tím jejich negativita, kterou lidé cítí, a naopak podporuje se chtíč v jejích duších. V auře můžete cítit vůni květin, ovoce i dokonce i materiální vůně, jako kůže. Aura se omezuje na maximálně tři druhy pachu, které popisují přítomnost bytosti, mohou se prolínat podle nálad bytosti, kdy v závanu hněvu je cítit ta nejhorší vůně, naopak při dobré náladě cítíte lákavou vůni. Nelze auru změnit, ale je možné, že se některá aura odvíjí od schopnosti a jakmile o ni démon přijde, ztratí i její odér.

Jediní, kdo mají jednolitou auru a často páchnou jako síra jsou agogové, kteří dokáží být cítit i hnilobou, nebo zápachem plísně. Jejich aura je neměnná a často lehce rozpoznatelné pro jakoukoliv bytost. Aura zůstává na místě pobytu démona i několik dalších minut, (až hodin i pár dnů, pokud tam bytost v byla více dní či tam žila).

Démony si kde, kdo spojí s rohy a ocasem nežli s křídly, každopádně mají od všeho trochu, ale když se podíváte na jejich bytostní vzhledy, najdete tam často existenci rohů. Tyto kostnaté výrůstky jim často rostou na čele v páru, ale může se stát, že má démon i tři rohy a více. Jejich barevnost se pohybuje od hnědých po černé nejčastěji, ale pokud má démon tmavou kůži například šedou, zelenou bude i jeho roh šedý, zelený atd. (Nemusí). Velikost rohů je různá, démon může mít malé růžky, ale taky velké rohy o velikosti do několika desítek centimetrů. Rohy je možné projevit stejně jako drápy a zuby i v lidské formě. (Většina démonů to nedělá, nechtějí být odhaleni společností.)

STVOŘENÍ NOVÉHO DÉMONA

Démoni vznikají v základu podobně jako andělé, případně i lidé, neboť se dokáží množit přirozenou cestou, vposled také stvořením Luciferem nebo Lilith. Zde opěr hraje roli pouze fakt, zdali démoni mají ženskou a mužskou schránku. Žena při početí dítěte nesmí opustit tělo, pokud by tak udělala potomek by zůstal v těle a zemřel. Jeho duše se neformuje v začátku, v těle se totiž rodí lidská schránka a duše démona se vyvíjí. Dítě se v břiše matky nosí podobně jako lidské, ale podstata démona se vytvoří až kolem pátého měsíce potomka, kdy démon dostává svoji vlastní podobu, ve které bude vypadat v Pekle, může se v této formě také narodit. (Tím se liší někteří nižší démoni od svých druhů, jelikož si podobu nemusejí pracně roky vyrábět. Ale je to 1:10, že se takové dítě narodí. Většina se narodí normálně ve formě lidského dítěte, které má v sobě temný kouř.) Vyšší démoni se takto rodí klasicky, buď z matky vylezou jako bytost, nebo pro oko jako lidské dítě. Tato pozemská schránka jim dokáže vydržet roky, ale mohou ji taky změnit. Děti rosou jako typické lidské, ale mohou přeskočit například z jednoho roku na dva nebo tři, ale to jednou za nějakou dobu. (Nemohou během týdne být dospělí!)

Další verzí vzniku démonů je stvořením vůdcem (Lilith a Lucifer), démon vzniká uplácáním z pekelné hlíny, která je obdobou té Nebeské, je z ní vytvořen základ, tuto hmotu však Lucifer upravil k obrazu svému, aby nebyla tak podobné té otcově. Když je démon vytvořen z hlíny, je mu do těla vložena duše, která bývala kdysi andělská nebo lidská, jelikož Lucifer neumí vytvořit samostatné duše, musí využívat lidské, kterých jsou a vždy byly mraky. Takto stvoří démona v základu, tato bytost je dosti často myslící a vzhledově dospělá, esence uvnitř ní se musí adaptovat na situaci velmi rychle.

Padnutím, démonem se může duše stát, když padne z Nebe. Padlí andělé, kterým bylo odepřeno dožití na zemi pak končí v Pekli, získávají možnost žít novým životem v roli temných bytostí. Většina se z toho zblázní, někteří na Nebe zapomenou, jiní celou nabídku odmítnou.

Pokud se démon spojí s člověkem vznikne hybrid, který má většinu schopností jako démon, ovšem jejich tvoření je spíše hříčkou démonních zábav nežli úmyslů. Tyto děti jsou celý život smrtelné ale přesto se dožívají nevídaných věků. (Nehratené zatím.)

SLABINY PEKELNÝCH BYTOSTÍ

Jak na bytosti? Bible i historie lidem kázala se bránit vírou, ale pravda je taková, že démonům víra neubližuje tolik, jako fakt, že lidé svatými slovy přivolávali anděly a ti, démonům zabrat dali. Pochopitelně pro ně existence víry nebyla nikdy chlebem a medem, ale už si na ni zvykli a není to takové trýznění jako kdysi. Zásadní mezník v historii lovení démonů stanovili andělé (i lovci), kteří lidem předali čepele i ochranné symboly za pomoci, kterých mohli i obyčejní lidé zabíjet mocné stvůry, kterých se do teď báli a raději jim potupně sloužili.

Svatá půda a svatá slova – Pro démony nepříjemná věc, pokud stojí na svaté půdě cítí pálení že spod nohou, také je jim větší horko než obvykle a pokud by byli takto uvězněni i několik let, mohli by se zbláznit. Co jim však nevadí jsou kříže, jelikož je dokáží obrátit na zesměšnění víry. Svatá slova neboli také exorcismus je pro démony bodem, který nechtějí začít nikdy v životě, jelikož jsou vypuzeni z těla a odtaženi do Pekla, odkud se musejí opět vracet potupně na zemi, aby našli schránku. Ovšem, nikdy nejsou z těla vyhnáni úplně, v těle zůstává kousek démona, který žije dál, vytváří totiž iluzi, že je člověk zdráv. (Duše je ve skutečnosti dávno mrtvá a tělo by bylo při úspěšném vypuzení také.) Vypudit démona na 100 % dokáží pouze andělé.

Zranění Nebeským a Pekelným kovem – Sečné rány se hojí pomaleji, pokud je bytost poraněna na zádech, může dojít k poničení i křídel (pokud je nemá tak teleportace). V sypké formě má kov dusivé vlastnosti, démon začínají kašlat pod vdechnutí krev, spálení sliznice. Mohou být letmo zdrogovaní. Pokud je sypká forma vsypána do vody, lze démony omráčit, oslabit. Čím vyšší koncentrace kovu bude ve sloučenině, tím má horší následky.

Pozemské zbraně – Nezpůsobí démonům nic víc, než jako byste je bodli jen vidličkou. Tyto rány se lehce zahojí, více méně ničíte jen jejich schránky, nikoliv duše, jako by tomu bylo v případě bytostních zbraní. Démona sice můžete bodnout, seknout, střelit, ale rány nejsou často hluboké a kulka se nedostane do těla víc než jen na pár centimetrů, a to i v případě, že byste střelili z bezprostřední blízkosti. Na delší vzdálenosti střelné, lidské zbraně nemají téměř žádný efekt. Démonům nelze také amputovat končetiny lidskými zbraněmi.

Elektřina a světlo – Démoni nemají od přírody rádi světlo, ale pokud to spojíte do kupy s umělým světem, a to i lasery, máte zbraň, která dokáže tyto tvory trápit. Podobě jako elektřina, která sama o sobě zanechá na jejich tělech šrámy a dokáže sáhnou i na duši, pokud je využívána ustavičně. Neustále osvětlování bytosti ji po nějaké době přivede k šílenství, ale velmi často k slepotě a popáleninám, které nedokáže ani regenerace napravit. Elektřina není v řádu zásuvkové síly, ale mnohonásobně vyšší. Takto osvětlována a šokována bytost se opravdu muže časem zbláznit a její duše se roztříští, tudíž zanikne.

Degradace – Vyšší pozice mají nad níže postavenými větší moc, kdy démon může donutit podřadného démona poslechnout jeho rozkazy. Démon se může svému nadřazenému vzpírat, ale je téměř až nemyslitelné, aby se prostá duše vzepřela hříchu či vůdci. Vyšší démoni také mohou odebrat duši z níže postaveného pekelníka, poničení duše hrozí vlivem obrany vytahovaného jedince.

Sůl a svěcená voda – Pro démony proslulé dvě věci, které jim kazí úsměv na tváři. Sůl dokáže démonu zabránit vniknout do budovy, pokud jsou jí obsypány všechny okna a dveře, ale nedokáže takto dlouho udržet v bezpečí před silnými bytostmi (Lucifer, Lilith), které by obrannou auru soli dokázali prolomit. Sůl je pálí i při kontaktu a je pro ně nemožné sůl vůbec ochutnat, jelikož z ní mají nepříjemné vibrace po celém těle. (Solný důl by byl proto vhodným bydlištěm pro lidi.) Svěcená vody byla bičem víry, neboť je proti démonům účinná, pokud ji vypijí zajistí si tím otravu, vnitřní poleptání a kašlání krve. Lze démony ve svěcené vodě i topit, jelikož se poleptají – reagují jako lidé na kyseliny.

Pasti – Démony lze uvěznit v pastích, které jsou ve formě pentagramů namalované na stropě, podlaze či vyryty do těla schránky. Tehdy je démon uvězněn na jednom místě, dokud není past prolomena. Tento trik využívají nejvíce lovci, kteří démony mučí exorcismem, kdy je démon jen různě vytahován z těla, ale nemůže se do Pekla vrátit, jelikož nejsou nikdy vyřčena poslední slova exorcismu.

Spálení duše – Andělé dokáží démony dotekem vymítat, ale v realitě spíš jejich duši rozloží na miniaturní prach, který ani Lucifer už neslepí. Tímto darem byly obdařeny vyšší nebeské bytosti, aby bojovali se zlem efektivněji. Pro démony je to bolestivá a podřadná smrt. Spálit duši ovšem dokáží i vůdci démonů, kteří místo degradování démona komplet zahubí.

Mramorování - Mezi velmi nepříjemnou slabinu se řadí i mramorování. Ta začala jako první ovlivňovat archanděly, kteří pocítili lehký úbytek sil. Tím pádem Lucifera, ačkoliv nyní už není archanděl. Nejde zatím o nic drastického, ale tím, jak Bůh není na svém místě už několik desítek let, tak andělé slábnou a démoni také. Tato ‚nemoc‘ má několik fází.

První fáze: Oslabení – démoni pociťují, že jsou vyčerpanější po užívání schopností. Či nejsou tak rychlí, jak byli. Teleportace například ubírá více sil než dříve. (Projevení cca do 100 let od zmizení Boha.)
Druhá fáze: Mizení schopností – začíná to téměř nepatrnou změnou, kdy oslabený démon zjišťuje, že jeho nejslabší schopnost má velmi mizivou moc. Řekněme už je zbytečná, postupně se to rozšíří na všechny schopnosti a začne to napadat i teleportaci. Ta může být plná zmatku. Na konci této fáze, má démon jen jednu schopnost, která je velmi křehká. (Projevení cca do 300 let od zmizení Boha.)
Třetí fáze: Mramorování, které se může v této fázi projevit společně se ztrátou psychické stability. Nemoc se šíří prvně jako zlaté žíly na těle od prstů až k srdci, postihuje i křídla. Jakmile jsou zlaté žíly v polovině těla, tak od prstů začíná démon tuhnout a měnit se na černý mramor. Jakmile dosáhne i mramorování svého cíle – mozku, nikoliv srdce jako zlaté žíly. Tak se jedinec promění v sochu. Celý proces je celkem bolestivý a zdlouhavý. (Projevení cca do 400 let od zmizení Boha.)

PODOBA DÉMONŮ & BRNĚNÍ

Démoni mají schránku v lidské formě, kterou až na pár výjimek získávají pouze posednutím. (V případě vyšších démonů, si dokáži schránku vytvořit, ale potřebují k tomu živý materiál – tělo mrtvého člověka.) Ovšem každý démon má svoji Pekelnou podobu, nikoliv vzhled (to, jak bytost vypadá na zemi, jeho schránka). Podoba démonů se odlišuje podle jejich postavení, které v Pekle zaujímají.

Nejnižší démoni vznikají jako duše, jsou jen černým oblakem, který různě poletuje, mění se na zvláštní tvary a děsí duše v Pekle, ovšem na zemi se takto formovat nedokáže. Na planetě Zemi vypadá pouze jako obyčejný obláček černého kouře, který se do oběti dostává skrze ústa či nos. Tito démoni dokáží až vlivem věku, když stárnou, získávají sílu a posilují schopnosti, možnost vytvořit si podobu v Pekle. (Démon, který vznikl nedávno si nedokáže schránku vytvořit během deseti let, je to proces, který trvá minimálně dvě stě let.)

Vyšší démoni byli formováni vlivem pádu, jejich nebeská část se vytratila, mohly zůstat jen malé detaily, které by je prozradily (zejména zbytkový pach Nebe), jejich vznik byl pod dohledem Lucifera, který jim dal to, co Bůh ubral. Kdo neměl křídla nějaké dostal, často vyšší andělé budí děs a hrůzu v očích jakékoliv duše, který kdy do očistce padla. Vyšší démoni si svoje podoby dokáží také formovat, upravovat podle potřeby, ale je to ovlivněno věkem a nemají většinou dovoleno si vzhled měnit kompletně.

Obecně podoba démonů v Pekle není lichotivá, podobně jako andělé jsou děsiví a málo který démon na sebe v Pekle vezme příjemnou podobu, ty si nechávají na Zemi. Můžete potkat obří ještěry, kteří nemusí být přímo leviatan, nebo jmenované mocné hady, můžete narazit na kostry, nebo bytosti připomínající stavbou těla lidi, ale mají končetiny navíc, zbarvenou kůži do černa, šeda, fialova i zelena. Narazíte u nich na různé výrůstky kostnatého původu atd.

Křídla: Démoni na rozdíl od andělů nemají pernatá křídla, mohou se v jejich bestiálních formách projevit – to ano – ale nejsou funkční a nedovolují jim létat. Démoni mají od přírody dané blanitá křídla, která byste mohli vidět na netopýrech. Na jejich koncích mohou mít trny, nebo malé prsty, které jim v Pekle pomáhají různě lézt a podobně. Pokud křídla nevyužívají, stahují je do těla, kde se zmenší a uloží.

Na rozdíl od konkurence, nemají křídla omezená na velikost, ovšem mají většinou jeden až dva páry křídel, pokud vůbec. Jejich křídla by měla být velká stejně jako tělo, mohou být i o něco menší či větší. Démoni nebyli uzpůsobeni k letu, proto většina bytostí má křídla zakrnělá. Blanitá křídla nejsou tak odolná proti střelbě jako Nebeská, přesto dokáží majitele ochránit dostatečně. Jejich barevnost je omezena podle barevnosti kůže bytosti, na zemi se pak jeví stejně barevné jako kůže.

Oči: Na Zemi mají démoni často oči lidské, dokáží však ukázat i své démonské, které z největší pravděpodobnosti budou celé černé, kdy zalijí barvou nejen čočku, ale i její okolí. (80%) Můžete narazit i na rudé (10%), které se míchají dosti často s kombinací zlaté, nebo čistě zlaté (10%). Bílá barva byla viděna pouze a jen u Lilith, která je sama o sobě výjimečná. Můžete pochopitelně narazit i na jiné barvy jako například zelené, šedé, modré i oranžové – vše je více méně omezené vlivem schopností, podle kterých se dokáží oči barvit. (Můžete se zeptat, zdali si myslíte, že se barva vymyká reáliím.)

Brnění: Démoni nenosili brnění od prvopočátku své existence, první brnění měl pouze Lucifer a démoni, kteří jako andělé padli společně s ním. Ale vlivem událostí, které Bůh proti Peklu poslal si začali démoni formovat svoji vlastní válečnou zbroj z Pekelného kovu. Tyto zbroje jsou často honosné, laděny barevně do tmavých odstínů a doplněny zlatem, rudou barvou nebo stříbrem. Narazit můžete na doplňky jako jsou kožené rukavice, různé symboly podle jejich zaměření či ‚lásky‘ k určitým historickým obdobím, helmy – vše z Pekelného kovu.

Brnění by mělo být efektivní pro boj, ale často nad tím bytosti zavírají oči a mají brnění odlehčeno natolik, že spíše vypadá jako pro parádu. Není se čemu divit, démoni překypují pýchou. Zbroj je vyráběna na míru a podle představ démonů, kteří si ji dokáží přivolat odkudkoliv a kdykoliv. (Pokud není zadržena bytostí v místě uložiště.) K brnění mají i čepel.

Speciality: Pekelné bytosti mohou mít různé speciality i v lidské podobě, které se odráží zejména v bytostní formě. Jde například o drápy, které jsou v lidské formě nehty – když potřebují přemění je na ostré drápy, kterými dokáží i zabíjet. Jejich zuby se umí proměnit na zvířecí, zejména pokud mají bestiální formu. Rohy jsou viditelné i v lidské formě, pokud chtějí, ale z důvodů utajení nejsou časté.

DUŠE DÉMONŮ

Démoni byli stvořeni z dvou částí, esence (duše) a hmoty (pekelné hlíny), jedno bez druhého nedokáže existovat. Duše se sice umí pohybovat sama o sobě, ale nedokáže takto vydržet příliš dlouho, zejména pokud je na Zemi, zde strádá a pomalu umírá hladem a nedostatkem sil. Proto si musí nalézt vhodného hostitele, kterého posedne.

Duše je tmavá hmota, která je vždy plynná, nedokáže být kapalná ani sypká, pokud ji uvězníte do skla, bude se snažit dostat ven a může se stát, že dokonce nádobu rozbije, pokud nebude opatřena vyrytými symboly pasti.

Duši je možné zabít mnoha způsoby, v těle démona se objevuje nejčastěji poblíž srdce a pokud jej probodnete, zasáhnete i duši. Lze ji také spálit za pomoci andělského vymítání, které démona nepošle do Pekla, ale zničí jeho podstatu. Je také možné duši vytáhnout (pouze bytostí) a spálit v rukou (pyrokinezie – Svatý či Pekelný oheň). Duše ukotvená ve schránkách na míru (Hříchy a vůdci) je náchylnější na zranění víc, než prostá duše – protože je více spojená s tělem.

PODDRUHY DÉMONŮ

Démoni mají celkem 8 poddruhů, z toho je jeden nehratelný. Jsou zde seřazeny postupně podle toho, kdo stojí nad kým. Není zohledněna rovnost, naopak je ukázáno, kdo je slabší a kdo ne. Poslední druh je nehratelný, který se však hojně vyskytuje v prostředí města. Určité druhy jsou charakterizovány jako OP a naleznete je v seznamu overpower charakterů >>> . U nich může být vyžadován zkušební post při registraci, je zde vyšší dohled admin teamu. Určité poddruhy jsou omezeny na jmenné seznamy.

Vysvětlivka: Omezení: číslo | Schopnosti navíc: číslo |

Omezení znamená, kolik postav v tomto druhu existuje, nebo může existovat. Výjimka platí pouze u Vyšších démonů, kde je možnost mít vyššího démona, který není v seznamu. Ale nesou se s tím podstatná omezení. Schopnosti navíc, číslo popisuje kolik jich postava má.

VŮDCI

Omezení: 4 | Schopnosti navíc: 5 |

„Nejvyšší autority Pekla.“

Původ a historický výskyt:

Vznik vůdců není žádnou záhadou, jsou mladší než andělské bytosti, nejstarší je z nich Lucifer, který byl první padlý anděl, který se proměnil z anděla na démona. Následovala jej později při stvoření lidí i Lilith, která se odmítla podřídit Adamovi. I když pocházejí z Nebe, nemají s ním už nic společného, neslyší jeho volání, a naopak budovali si dějinami k němu odpor a válčili proti němu. Později se k Luciferovi a samozvané královně Pekla Lilith přidali i synové Jitřenky, Samael a Mefistofeles. Jsou však mladší než dva původní. Do historie lidí se zapsali oba vůdci spíše v utajení nežli veřejně, což jim zaručuje mezi lidmi jistou tajemnost od pradávna.

Charakteristika:

Vůdci nejsou pouze bytosti hodné titulu bestií, ale také šarmantní bytosti, které mají vlastní schránky na míru, zejména král i královna z dob Nebe, kdy můžete vidět jejich sílu a snahu si schránky přeměnit k dokonalosti, kterou považovali za vhodnou. Ne tu, kterou jim stvořil Bůh. Vůdci obecně nerespektují jakékoliv chování proti nim, nemusejí se motat do každé šlamastiky, která se děje na zemi – ale pokud chtějí, tvrdě zakročí. Synové Lucifera mívají vyšší pozice v armádě Pekla. Synové mají schránky na míru, které jim vznikly při narození.

Základní schopnosti: Posednutí schránky, telekineze, zrychlená regenerace, teleportace, ovládání pekelných psů, dokonalé lhaní, uzavírání smluv, nadlidská síla, zlepšené smysly, rychlost, léčení ohněm (dokáží se vyléčit jakýmkoliv ohněm, kromě toho z Nebe. Mohou takto léčit i jiné bytosti.), iluze (dokáží změnit svůj vzhled přirozeně až na několik hodin max. 24), přivolání brnění a čepele.

Vůdci: LUCIFER | LILITH | SAMAEL | MEFISTOFELES

Zvláštnosti:

Lilith vlastní původního pekelného psa, který vládne všem psům i těm, kteří jsou loajální Luciferovi.
Lucifer a Lilith jsou jediní, kteří z démonů vládnou plnou mocí tvořit. Podobně jako Bůh či Archandělé.
Přestože Lucifer padl, má stále svatozář. (Ale od doby pádu ji nikdo neviděl.)

SEDM SMRTELNÝCH HŘÍCHŮ

Omezení: 7 | Schopnosti navíc: 5+1 |

„Hřešit je lidské...“

Původ a historický výskyt:

Lucifer jednoho dne stvořil Hřích, jeden jediný, který je nyní považován za nejstarší hřích ze všech – Pride. Samotné ego bylo stvořeno a mělo všechny schopnosti, které musel Lucifer rozdělit na jeho sourozence, aby mu nebyl tento démon roven. (Hříchy zaujímali jednu chvíli stejnou pozici jako Lucifer) Jakmile se rozpadli, vznikli sourozenci – druhý nejstarší Hněv, dále Závist, Chtíč, Obžerství, Lenost a nakonec Hamižnost. Hříchy začaly plenit lidské duše okamžitě co se dostali na zemi, to Pride měl tu možnost být i v Ráji. Proti těmto temným bytostem Nebe brzy vyslalo Sedm ctností, kdy každá ctnost přisedala k hříchu a bránila mu ve zlu. Nebylo však možné hříchy vymýtit, i když je Nebe zatlačilo do Pekla, objevili se o několik let či desítek let později opět.

Charakteristika:

Hříchy jsou dokonalým odrazem lidských vlastností, které nejsou zrovna pozitivní. I během války tyto existence fungují a lidé se jim oddávají čím dál tím více. Bytosti mají vlastní schránky, které jim vyrobil Lucifer na míru, mají kromě toho i Pekelnou formu, která odráží (může i nemusí) jejich hřích. Hříchy jsou inteligentní a vcelku staré bytosti, které se nebojí vrhnout do něčeho po hlavě, a i když společně nežijí, jsou rodina.

Základní schopnosti: Posednutí schránky, telekineze, zrychlená regenerace, teleportace, ovládání pekelných psů, dokonalé lhaní, uzavírání smluv, nadlidská síla, zlepšené smysly, rychlost, schopnost podle hříchu. (Obžerství má schopnost člověka donutit se přežírat nebo naopak hladovět.), přivolání brnění a čepele.

VYŠŠÍ DÉMONI

Omezení: 11* | Schopnosti navíc: 3 |

„Pekelné legie, které nikdy nespí.“

Původ a historický výskyt:

Vyšší démoni započali svoji cestu pádem s Luciferem, kdy se neztotožnili s myšlenkou Boha, že by zrovna oni měli sklonit své hlavy před lidským stvořením, které měli mít stejně rádi, ba více než svého stvořitele. Tito démoni v Nebi zastávali často role prostých andělů, ale i archandělů či vyšších andělů a jejich pád je uvrhl do role temných bytostí, které se nebály někomu sebrat život bez mrknutí oka. Celé této skupině vládl v prvopočátku Lucifer, který později vybral Kaina a Abaddon, kteří vládnou ostatním vyšším démonům.

Charakteristika:

Vyšší démoni mohou mít schránku od Lucifera, ale není to pravidlo. Samotná Jitřenka darovala schránku Abaddon i Kainovi. Ostatní ji mohli získat za své služby, případně si ji postupem času vybudovali, jelikož se jedná o vcelku staré démony, žádné mladíky. Vyšší démoni jsou dobří vojáci i taktici, jejich bojové umění je rovné vyšším andělům, a proto jsou často jmenováni do pozic lovců a pekelných vrahů, které mohou výše postavené bytosti využívat pro důležité úkoly.

Zvláštnosti:

Na rozdíl od jiných démonů je u nich možnost zbytkové Nebeské aury. Také se u nich sem tam objevují jizvy po křídlech.
Abaddon a Kain řídí všechny vyšší démony, které byste v Pekle mohli potkat. Sami mezi sebou mají blíží vztah, o kterým ví málo kdo.
Vyšší démoni jsou často podřízeni Leviatanům během války, neboť tito hadi jsou mistři útoku ze zálohy.
Vyšším démonem se můžete stát, pouze pokud vás Lucifer nebo Lilith povýší či stvoří jako vyššího démona. Málo kdy se vyšším démonem někdo narodí jen tak.
*Mezi vyšším démony se objevují nejen jmenovaní, ale i tací, kteří jsou slabší a jejich postavení je pod vyššími démony a zároveň i pod leviatany.

LEVIATAN

Omezení: 6 | Schopnosti navíc: 3 |

„Mořský had.“

Původ a historický výskyt:

Není známo kdy přesně tento druh démonů vznikl, ale díky typické démonní lásce k hadům se jednoho dne v mořích objevil obří had, který potrápil kde, jakého námořníka. Jedná se o démony mladší, než jsou vyšší démoni či hříchy, ale přesto straší než například sociální démoni. Jak bylo řečeno, tito démoni trápili lidskou existenci od prvního vkročení na palubu lodí a snahu se dostat přes velké louže z jedné země na druhou. Během moderní doby se stáhli do hlubin, kde vyčkávali na svoji šanci, až během války, kdy lidé útočili nejmodernějšími ponorkami a plavidly, se ukázali jako vhodní bojovníci. Kvůli radioaktivní válce, však museli vylézt na souši, kdy započali novou éru na dvou nohách.

Charakteristika:

Leviatani jsou charakterističtí pro svoji hadí formu, která je jejich hlavní podobou, kterou mají v Pekle i ve vodě na zemi. Na souši chodí v lidských schránkách, které různě posedávají a mění. Dokáží se proměnit i na hady a mizet tak z nepříjemných situací. Jsou často majetničtí a agresivní. Dokáží vyluzovat hadí zvuky - syčení.

Zvláštnosti:

Mají rádi teplo, ale snesou i ledové vody. Na rozdíl od jiných démonů.
Přirozeně mají i ve své lidské formě rozeklaný jazyk a pokud chtějí, mohou své oči přizpůsobit na hadí formu.
Dokáží se proměnit na hady i na zem, jejich velikost je však omezená na velikost reálných hadů.
Nedokáží se množit ve formě hladů, pouze v lidských schránkách, kdy se ženě narodí malý had. (V historii za to ženy byly považovány za čarodějnice, ačkoliv samy byly démonkami.)
Rozumí hadí řeči.
Milují potravu, zejména děti – které dokáží spolknout v celku. Nebo anděly, kteří vždy byli jejich častou potravou.
V jakékoliv lidské schránce dokáží pozměnit čelisti na hadí a spolknout oběť v celku, ta se během polykání zmenšuje vlivem jejich přírodních schopností, aby se jim do břicha vešlo co nejvíce potravy. (Jsou však těží a často línější, pokud se nažerou.)

NEMOCI

Omezení: 8* | Schopnosti navíc: 2+1 |

„Byli tu vždy a budou tu vždy. Nikdo je nechce, přesto je má.“

Původ a historický výskyt:

Inu, když člověk vystoupil z Ráje, stal se smrtelným a náchylným ke všem možným proletím, které země nabízela. Například i Nemocem, které Lucifer vymyslel náhodou, když si vzpomenul na jezdce Mor a na svého vyššího démona, který je přezdíván Pán much. A tak mouchy vyletěly do světa společně s první nemocí, kterou byla chřipka. Když se uchytila a ukázalo se, že tak malý démon dokáže člověka zbít, Lucifer vytvořil i další nemoci. Jako další vznikla Slepota, později s rukou v ruce s Obžerstvím stále na svých nohou Obezita, následně Rakovina a jako poslední Psychika. Démoni, kteří se na světě ukazovali v různých podobách, časových etapách a rolích, které hrály pro posun děje. Ano, dokonce sloužili i Nebi, když byli vysláni jezdci, aby potrestaly nevěřící.

Charakteristika:

Nemají vlastní schránky, ale jejich pekelné formy odpovídají jejich nemoci. Například Slepota, tento démon je slepý, ale přesto vidí, nikdy je jejich nemoci nedokáží ovlivnit. Pokud posednou zdravé tělo, tak jej nenakazí, nebudou si přeci ničit vlastní ‚dům‘. Jsou však známi hravostí, kdy je baví lidi trávit a zkoušet co vydrží.

Základní schopnosti: Posednutí schránky, telekineze, zrychlená regenerace, teleportace, nadlidská síla, zlepšené smysly, rychlost, schopnost podle nemoci, přivolání brnění a čepele.

(*Některé nemoci jsou zatím nehratelné.)

Chřipka – Nejstarší z nemocí, její pohlavní je naprosto jasné – žena. V její moci je tvořit varianty své nemoci, který je známá také jako rýma či kašel a teploty. Dokáže tedy člověku zvýšit teplotu tak vysoko, že jej prakticky i uvaří. Má schopnosti chřipky jako vlastní.
Slepota – Slepotě slouží stáří, které lidé přivede zákal v očích přirozeně, ale pokud tato nemoc chce, dokáže člověka oslepit, ať už na chvíli, nebo na vždy. Slepota však nebyla nikdy zákeřná jako zbylé nemoci, její trest je přísný a uplatnitelný i na bytosti jí podřízené. Co sama uvrhne ani regenerace nezpraví. Její schopností je oslepení.
Obezita – Svůdný démon, který sloužil Hladomoru i Obžerství, pokud chtěli. Bere na sebe podobu těch nejlepších kuchařů, či těch, co umějí vařit. Miluje jídlo, ale taky miluje trápit lidi tím, že jim každé sousto uvařené za pomoci schopností přidá to, co by jinak člověk ukládat do těla měsíce. Obezita dokáže sice lidi donutit nejíst a držet půst, kdy se následně ládují jejich jídlem několik dní v kuse. Jejich schopností je jídlo.
Rakovina – Démon, který zavařil mnoha lidem, pokud byste jej chtěli z něčeho vinit, tak z toho, že kdy vymyslel cigarety, že kdy nechal proniknout škodlivým látkám do těla a že kdy naučil lidi jíst karcinogenní suroviny. Rakovina si však lidi vybírá, svůj trest neuvalí jen tak na někoho a pokud se jej rozhodně uvalit, tak je jen na této nemoci, jak velký zárodek nádoru nechá zakořenit. Dokáže vytvořit nový zárodek, ale také dospělý nádor, který člověku přitíží během několika hodin natolik, že do pár dnů umírá. Schopnost, kterou tato nemoc ovládá se jmenuje stejnojmenně rakovina.
Psychika – Nemoc různorodá, která se orientuje na neblahé množství vjemů a možností toho, jak zmást lidský mozek i duši. Od nespavosti po schizofrenii. Je proto potřeba si vybrat jednu nemoc, kterou bude psychika vyloženě ovládat. Existuje mnoho odrůd, která tento démon během své existence vytvořil a uvalil na lidi i bytosti, jejich vliv je na bytostech viditelný i několik dní. Schopnost psychiky se jmenuje podle zaměření. (Pro vybrání schopností se může poradit s adminy.)
Černá Smrt – Nehratelný – Démon, který je odrůdou moru, kterým vládne jeden z Jezdců – Mor. Jeho hlavní schopností je morová nemoc známá pod pojmem černá nemoc, která lidem ztrpčuje život i během aktuálního života. Dokáže nemoci uvalit i na zvířata, nejen na lidi. Černá smrt k šíření svých nemocí využívá blechy, krysy, ale i dech. Tato varianta moru účinkuje velmi rychle a projevuje se také boláky. Schopnost této nemoci je mor.
Vzteklina – Nehratelná – Tichý zabiják, který se často projevuje agresivní formou, existuje už roky a jelikož ji nebavilo se soustředit jen na zvířata, začala aplikovat svoje schopnosti i na lidi. Tato nemoc je smrtelná a jakmile nakazí člověka, uvrhne jej do několikadenního umírání, kdy má tato nemoc tři stádia. První, která trvá několik dní je změna v chování, agresivita, často slintání. Druhá, která trvá tři dni (i méně nebo déle, pokud se Vzteklina vyřádí na oběti) kdy je nemocný agresivní, požírá i netypické věci jako sklo, kamenní, stěny atd. Třetí fáze je smrtelný, dochází k paralýze a nemocný umírá v bolestech – náhle. Vzteklina dokáže svoji schopnost aplikovat i na agogy a duše, na vyšší bytosti svoji sílu neaplikuje. Schopnost této nemoci je stejnojmenná – vzteklina.
Zápal plic – Zápal využívá ke své nemoc infekci vlivem doteku, nebo dechu, ale také díky nakažení z plísně, kterou člověk vdechne. Zápal často najdete poblíž Chřipky, která člověka oslabí a Zápal jen udělá zbytek. Tento démon se dokáže živit plícemi, proto je člověku nakazí a když člověk zemře, vezme si plíce, které ovšem v jeho rukou opět ozdraví. Jeho schopností je zápal plic.

Zvláštnosti:

Pouze Slepota a Psychika dokáží ovlivnit pravé podstaty bytostí, a to z části. Jiné nemoci nefungují na démony, ani na anděly – ani na jejich pravé schránky, ovšem dokáží nakazit prosté posednuté tělo. To však bytosti často vyléčí.
Některé z nemocí nosí lidská jména, jiná si upravily svoje názvy, které jim daly lidé, například Rakovina si říká Cancer.
Nemoci nevyužívají svoje ‚české‘ názvy, spíše je potkáte s latinskými či anglickými.
Nemoci nejsou sourozenci, za které jsou často mylně považováni.
Ačkoliv jsou démoni, nevadí jim spolupracovat s Jezdci Apokalypsy.

Nové

SOCIÁLNÍ DÉMONI

Omezení: 6 | Schopnosti navíc: 2+1 |

„Vidí lidi, ale ne lidskost.“

Původ a historický výskyt:

Poměrně mladí démoni, kteří přišli na svět s první technikou a jejich životy se tak rapidně začali měnit, tak jak kázali oni se začal měnit i směr. Jejich vliv pocítil každý, stejně jako lidé, tak i bytosti. Sociální démoni vznikly z lidských duší, které zaprodaly svoje duše za něco víc, za možnost dostat se nad obyčejné lidi. Nemuseli to však vždy být zakladatelé, ale také největší zastánci a podobně, duše prožraném zlem skrze na skrze, kdy je Nebe odsoudilo k věčné záhubě v Pekle, ale temná říše je donutila povstat a využila jejich potencionál k zotročení lidských duší.

Charakteristika:

Vlivní a mocní zejména během moderní doby, ale stále neztratili svůj potencionál, naopak jej pěstují v jiném směru. Jsou chtiví a kupodivu často i rozdavační, ale něco za něco. Jejich pekelné podoby jsou často nějak poznamenány jejich zaměřením. Nemají lidské schránky, jsou proměnliví, a tak jejich sílu udrží i lidské tělo. (Nejsou vždy tak silní, jako v expanzi jejich zaměření.) Nejsou dobří bojovníci, ale spíše jsou manipulativní.

Základní schopnosti: : Posednutí schránky, telekineze, zrychlená regenerace, teleportace, nadlidská síla, zlepšené smysly, rychlost, schopnost podle sociálního zaměření, přivolání brnění a čepele.

Sociální démoni: CHUDOBA | NÁSILNÍ | RASISMUS | KORUPCE | MÉDIA

Chudoba – Kráčí na zemi dlouho, je stínem Korupce, ale je hodně silná. Existuje kdekoliv a nacpe se kamkoliv. Její schopností je i vycítit přicházející chudobu do určitých oblastí. Chudoba sama o sobě je neškodná bytost, ale její schopnosti jsou podlé, pokud se objeví v nějakém domě, majitele přepadne nutnost utrácet peníze a prodávat vše, zbavovat se vše dokonce takovým způsobem, že svůj majetek i zničí, jen aby už neměli nic. Jen sebe, často v také formě, v jaké lidi stvořil Bůh, nahé. Její schopnost se nedá otočit, nemůže nikomu nic nabídnout, ale sedřela by z člověka i kůži, kdyby mohla. Občas ji můžete vidět poblíž Psychiky, se kterou společně člověka doženou až k sebevraždě a o duši se podělí. Její schopnostní je chudoba.
Násilí – Neempatická bytost, lačná po bolesti, strachu a utrpení druhých. Živí se čímkoliv, co vyleze z lidí, kteří trpí pod rukou jiných. Je tvůrcem násilí na ženách i mužích, ale přesto vše nemá rádo násilí na dětech, ale nebojí se z dětí násilníku vychovat vrahy, kdy jim vnukne myšlenku se mstít za to vše co jim rodič udělal. Násilí je mocné, zejména mezi lidmi, kteří postrádají empatii nebo základní věci k přežití. Jejich schopností je násilí, které dokáží rozpoutat, nejsou však poslové Války, té by nikdy nesloužili. Umějí donutit lidi týrat se mezi sebou psychicky i fyzicky.
Rasismus – Vznikl náhodnou, ale byl tu vždy. Vyčlenění některé skupiny z života a její pronásledování. Démon rasismu je egoistický parchant, který sám proti ničemu nemá nic, ale baví jej nutit lidi se nesnášet, i když ví, že jejich duše to nechtějí. Pokud ano, tak je člověk pro něj jen lehčí loutkou k manipulaci. I když němá Násilí rád, sem tam mu nabídne pomoc a společně tvoří nevídané, odporné věci, které vedou často až ke genocidám. Jeho schopností je rasismus. Může podporovat nesnášenlivost k bytostem, nebo naopak k určité kultuře lidí, je jen na něm, co si vybere. (Aktuálně mu jdou pod ruku protesty proti andělům.)
Korupce – Žena, démon pohledný a vždy dobře oděn a peníze jí překypují z kapes. Velmi ráda všem dává něco malého, ale také si ráda něco bere, neřekne vám to, prostě si něco vezme, a to podle nálady, třeba kousek duše, rok vašeho života, první dítě, které se vám narodí – to v případě větších darů co by vám dala, nebo cokoliv co je v cenně toho, co vám dá. Nevadí jí plnit úkoly pro jiné, pokud jí za to něco dáte. Je vybíravá v darech, přesto je nadšená, když jí dáte naprostou maličkost – třeba jen měděnou minci. Její schopností je podplácení.
Média – Jejich život už není tak libý jako kdysi, nemají tolik síly a vlivu jako kdysi, přesto si našli cestu, jak přežít. Slovem nebo psanou verzí se dokáží dostat do lidské mysli a ovlivnit ji, pozměnit názory lidí na negaci, či pozitivum vůči nepříjemným tématům. Silně ve svých médiích pomáhají svým konkurentům, ale dokáží je také potopit, stačí jejich slovo a zbytek jde ke dnu, tak ovlivňující jsou. Ale nedokáží tuto schopnost vůbec uplatnit na anděly, ani démony. Jsou egoističtí a milují jakékoliv technické vynálezy, ale i psaní na papír. Jejich schopností jsou média, pokud chtějí někoho přimět v něco věřit, vytvoří si falešné důkazy a zprávy.

Zvláštnosti:

Velmi často využívají lidská jména. Málo kdy využijí své pravé jméno, pokud ano tak v anglickém nebo latinském jazyce.
Dokáží ovlivnit prvky podle svého změření, pochopitelně je i existence jejich prvku láká.
Nejsou sourozenci, ale ani spolubydlící. Často spolu nevychází a považují se za konkurenci.
Nedokáží svoje schopnosti uplatnit na bytostech vyšších, než jsou oni sami, ani na níže postavených to nemusí mít stoprocentní účinky.
Dokáží uvalit kletbu na předmět, který slouží k účelu jejich zaměření. Tím se pak člověk může nakazit. (Média například zaklejí noviny, Korupce peníze atd.)

Nové

DÉMONI

Omezení: x | Schopnosti navíc: 2 |

„Svět bez zla neexistuje, jsou nutností.“

Původ a historický výskyt:

Jejich vznik se odhaduje na několik let poté, co padl Lucifer, než se sám padlý anděl naučil tvořit a rozhodl si vytvořit své poddané a věrné vojáky z duší lidských či nebeských, který i po jeho pádu přibývalo. Proto inu stvořil démony z temných duší, kterým již nebylo pomoci. Tito vojáci se oddaně odezvali zlu a začali škodit ve jménu Pekla, byli ranou pro Nebe, které s nimi rozpoutalo nekonečnou válku mezi dobrem a zlem. I prostí démoni našli svoje využití ať už šlo o nabízení odměn za duše, jako například křižovatkoví démoni. Jejich existence lidem nezůstali utajen a na věky, neboť si rádi s lidmi hráli a vždy si s nimi budou hrát.Pro lidi v historii byli démoni vždy rudými mužíky, kteří postávali na rameni našeptávali lidem zlé nápady, až během války lidstvo zjistilo, s čím má tu čest.

Charakteristika:

Nemají lidskou schránku, ale ani pevnou podobu v Pekle, jakmile vzniknou jsou duší, která se dokáže formovat až později vlivem dospělosti, získávání síly a moci, za které se mohou upravit. Na zemi jsou odkázáni na posedávání těl. Jsou inteligentní a velmi dobře lžou, pokud se jim chce, jsou hraví jako kočky, kteří vyčkávají na svoji kořist. Nic jim není svaté.

Základní schopnosti: : Posednutí schránky, telekineze, zrychlená regenerace, teleportace, nadlidská síla, zlepšené smysly, rychlost.

AGOG

Omezení: NEHRATELNÉ | Schopnosti navíc: x |

„Neustále hladoví, neustále lovící.“

Původ a historický výskyt:

První agog vznikl tehdy, když Lucifer degradoval prvního démona až na úplné dno, tím vytvořil jedinečného tvora, který přestal myslet a jediné co chtěl, bylo kousat a trhat. První agog nežil příliš dlouho, byl sice uvězněn v pekelném vězení, ale jeho existence nebyla ničemu prospěšná. Později se však ukázalo, že se agogem může stát i lidská duše, která je nevhodná k pozření, nebo k dokonalé proměně k démona, je natolik zkažená, že s ní nejde nic jiného dělat než ji zničit, nebo jí nechat nějaké tělo k obsazení a vytvořit z ní vojáka.

Charakteristika:

Jsou chladnokrevní vrazi, zabijí cokoliv, na co jejich pán ukáže, vychází dobře s dušemi, ale nedokáží se s nimi dělit o ulovený kus žvance, často se pak perou a rvou do krve, tak že nakonec pozřou buď duši, nebo svého druha. Příliš jim to nemyslí a narozdíl od duší, nejsou schopni se naučit mluvit. Nemají schránku, ale pokud se dostanou do těla, zůstanou v něm. Projevují se vysokou agresí a černými oči, ze kterých kape slizká tmavá tekutina. Jejich kůže je bledá a často pokrytá žilkami, mohou kašlat černou krev, která je obsahem jejich žaludku, kde se rozkládá, kdo ví co. Mají ostré zuby a drápy.

Základní schopnosti: Rychlost, síla, dokáží odporovat gravitaci. (Lezou po stěnách, stropech.)

Zvláštnosti:

Agog se dokáže krmit čímkoliv i zvířaty, nebo masem. Ovšem můžete je vidět požírat i kamenní, nebo látky. Nic jim to nedá, kromě pocitu nasycení.
Nejsou mrazuvzdorní, proto většinou v zimě spí.
Je jich mnohem méně než duší. Proto častěji v divočině narazíte na duši než na ně.
Umějí skvěle plavat.