top of page
Andělé.jpg

Mírumilovní tvorové? Laskaví, pohlední a vstřícní? Zapomeňte, andělé sice tyto vlastnosti také měli, ale jejich hlavní důvod existence byl takový, aby pomáhali Bohu chránit jeho výtvory, dohlíželi na život a také, aby byli jeho vojáky, později proti vlastnímu synu (čirému zlu) Lucifefovi. Kterého nechal srazit jedním z nejstarších archandělů Michaelem. Bůh své anděly nehýčkal, byli pro něj jen vojáky v nesmyslné bitvě, a proto každý anděl dostal řádného učení boje v jeho prvních letech existence, kdy se stihl sotva nadechnout a chodit, létat. Kromě tento negativních vlastností však andělé byli a dokáží býti jemnými, dokonalými tvory, které nikdo nedokáže nahradit a jistě nikdy nedovede, neboť jejich zkázou by měl být jeden z jejich druhů – nephilim. Rasa přísně zakázaná samotným Bohem. Ovšem andělé nejsou jen dítka v sametových košilkách, jsou daleko víc…

YOU THOUGHT  ANGELS WOULD PROTECT US?

THINK AGAIN.

Andělé existují již roky, jejich vznik je datován v knihách samotného Boha či kronice Světa v rukou Adonaell, kde se píše první zmínka několik dob před založením země. Inu, Bůh stvořil první archanděly, své nejstarší syny Michaela, Gabriela, Uriela a nejmladšího Rafaela, (tehdy i Lucifera) na jejich ramenou ležela z počátku tíha všeho, ale Bůh musel dotvořit anděly Hvězdonoše, kteří se postarali o vesmír, a tak to šlo dál, archandělé nemohli tvořit sami vše co Bůh chtěl, proto vzniklo mnoho, mnoho poddruhů a rolí, který anděl mohl ba stále může v Nebi hrát. I když Nebe je také postihnuto válkou, zejména tou Občanskou.

HIERARCHIE ANDĚLŮ  

SILNĚJŠÍ SVRHNE SLABŠÍHO PLATÍ VŽDY

Hierarchie vznikla již dávno, Bůh byl první bytostí, která se po nicotě procházela, a tak je pochopitelné, že je všem nadřazený. Vedle něj, ale stále pod ním můžete vidět božské bytosti, ze kterých je nejznámější Adonaell, kteří jsou kronikáři i osudu světa. Ačkoliv jsou mocní, jsou vlastně zcela, úplně neškodní.

​

PRVNÍ SFÉRA

Nejvyšší post za andělů mají archandělé, zejména pak čtveřice, která je známá pod pojmem hlavní archandělé, nejvyšší a podobně. Mezi tyto anděly patřil i Lucifer, než byl svržen jedním z bratrů do temnoty, kde započal svoji vládu. Archandělé ostatní bytosti respektovali, ale ti pod nimi je museli vysloveně poslechnout, pokud však Bůh nedal jinak, tehdy se mohli vepřít i slovům archandělů. Svrhnout archanděly je téměř nemožné, ovšem od zmizení Stvořitele i tito tvorové slábnou, pokud byste jim odstranili všechny křídla je možné je považovat za padlé. Ale jelikož neexistuje jim nadřazený anděl, musel by tyto jedince svrhnout vůdce démonů. (Lucifer, Lilith)

DRUHÁ SFÉRA

Pod archanděly stojí na stupínku Jezdci apokalypsy, které Bůh nechal později uzavřít do amfory, aby tak zkrotil jejich moc. Jezdci jsou velmi stará stvoření, přesto mladší jak archandělé. V jejich moci je zničení světa, ale nikdy by tento čin nedokázali sami, vždy byla potřeba asistence někoho z vyšších řad – Boha.  Který na jejich pustošení země dohlížel a kázal jim, kde mohou svoji sílu uplatnit a kde ne. Na stejné úrovni stojí i Desatero, to je mladší než jezdci, ale není dobré jej podceňovat. Vznikalo postupně, tak jak se lidé provinili, tak Bůh stvořil anděla, který nesl později jméno přikázání. Ovšem nemělo plnou moc, jako jezdci či archandělé, bylo vedeno. Desatero jako jednotlivci nejsou příliš silní, ale jakmile fungují společně, jedná se o silné konkurenty, neboť jsou přímou boží vůlí. Jezdce i Desatero lze degradovat až na duši, nelze z nich udělat padlé anděly, jelikož nemají křídla jako taková.

TŘETÍ SFÉRA

Pod Jezdci a Desaterem stojí vyšší andělé, vskutku vysoce dobří bojovníci. Jediné vysvětlení je pro to takové, že Bůh chtěl, aby vyšší andělé byli jediní členové jeho armády v případě tažení proti Peklu. Vyšší andělé jsou různě zaměření vojáci od poslů po katy a soudce. Jsou zde také andělé smrti. Vyšší andělé dokáží býti trnem v patě archandělů, jelikož jsou schopni se jim postavit a čelit v boji s daleko lepšími výsledky než nižší andělé. Vyšší andělé často byli ti, kteří degradovali anděly pod sebou, ale i je, je možné donutit padnout na úplné dno, připravením o křídla či jejich Nebeskou moc a duši.

ČTVRTÁ SFÉRA

Nephilimové obsazují 4 post od spodní hranice v hierarchii, ačkoliv podle Boha jsou tyto děti méně cenné než Duše, ale v našem světě se jejich existence prokazuje, ačkoliv jsou stále tabu a andělé je mohou chtít vyhubit. Případně zlé síly mohou chtít tyto jedince lapit a využít jako zbraně. Dobře vychovaný kříženec člověka a anděla se může ve svém dospělém věku postavit sám archanděli a při dobré vůli jej porazit. Je pravda, že dokáží nabýt až božských schopností, ale nikdo se takového věku a moudrosti nedožil. Nephilimové nemají možnost povýšení, jelikož nejsou zaneseni do žádné oficiální tabulky. Přesto ‚usedají‘ silově vedle archandělů v zralém věku. Pokud nephilima připravíte o křídla, je mizivá šance, že jej degradujete. Spíš bude pomalu umírat v rozmezí několika dní až měsíců.

PÁTÁ SFÉRA

Andělé usedají na místo společně s valkýrami, tyto bytosti sice jsou kvalitní bojovnice (valkýry byly především ženy), ale přesto nemají nárok na vyšší pozici v Nebi. Obyčejní andělé jsou často prostými posluhovači Boha, kteří mu pomáhali s méně důležitými úkoly, nebo dohlíželi na lidi i ze země. Andělé i tohoto postu mají základní bojový výcvik a jsou vysoce inteligentní. Nemají však na rozdíl od vyšších andělů, jezdců a archandělů padnoucí schránky na míru. Anděl může být degradován na padlého anděla či duši, pokud je jeho podstata rozervána. V případě padlého anděla musí být jeho křídla setnuta.

ŠESTÁ SFÉRA

Padlí andělé, za historii Nebe jich bylo mnoho, ovšem tento trest, kdy anděl přijde o křídla započal až při svržení Lucifera, kdy se andělé vzdorovitě postavili proti Nebi. Není proto divu, že padlí andělé nemají v Nebi vysokou pozici, ba naopak, do Nebe se už nedostanou. Tito andělé, či lépe řečeno lidé po svém pádu mají funkční schopnosti dalších 250 let, ale postupně chřadnou a stávají se z nich obyčejné lidské bytosti. Nemůžete od nich čekat divy. Padlý andělů nemůže být povýšen na anděla, ale ani degradován na duši.

ZAVRHNUTÁ SFÉRA

Duše, nebeští psi, dravci či prostě jen duše zvrhlých andělů a těch, jenž Nebe uvěznilo. Nemají nárok na žití, přesto je Nebe nechtělo hromadně zabíjet. Patří sem i andělé, které někdo na zemi zabil a jejich andělská podstata se vrátila jen z části. Tyto střepy jsou pak psychicky narušené, mají sklony zabíjet a být nevyhovující čistotě Nebeské země. Nemůžete je povýšit ani degradovat.

AURA & SVATOZÁŘ   

Napětí je doslova cítit ve vzduchu, něco takového zažil každý člověk, ať už před válkou, nebo po ní. Podobně je cítit ve vzduchu i aura andělů, pouze za předpokladu, že máte vyvinutější vnímání než vaši vrstevníci. Bytosti dokáži auru cítit silně a také podle ní jsou schopnosti jejího původce vystopovat. Aura vzniká vlivem bytostní podstaty, je většinou bezbarvá, ale může mít vůni. Nejen jednu, ale přímo několik, které se projevují vlivem emocí bytosti, pokud je například jedinec naštvaný, tak se jeho aura ochladí. Neboť chlad je přítomen v jeho auře obvykle, ale zesílí při návalu vzteku. Je mnoho vůní od posekané trávy, dřeva, chladu ledu (voda jako taková nemá vůni, ale dokáže navodit emoce zimy), ohně, tabáku, whisky, vína nebo dokonce i ovoce. Aura dokáže mít i emoční vlastnosti, v případě bytostí, které ovládají empatii, je jedinec schopen vnést nevědomky svoji schopnost do aury a tím na ostatní. (Najednou se cítíte příjemně, nebo naopak se bojíte, hněváte.) Aura je neměnná, pokud jednou voní jako tři suroviny, bude tak vonět do smrti nositele. Může se však prvek dědit, zejména pokud jde o anděla narozeného přirozenou cestou. Auru nemůžete nikomu zviditelnit, ale můžete jej naučit ji vnímat. Tento fakt využívají lovci, aby mohli ohladit bytosti a lovit je. Je možné auru skrývat, ale na to potřebujete praxi a sílu, hlavně někoho, kdo vás to bude učit.

Andělé, kteří nebyli vychováni v Nebi, či alespoň jiným andělem, mohou býti díky emocím promítaným do aury lehce vystopováni a uloveni. Ve městě je tento jev méně častý, za hranicemi je to však normální. Zejména i díky duším, které po aurách jdou. Ty ji například jako jediné nemají odlišnou, ale smrdí pomalu jako spálené maso. Stopa aury zůstává na místě i dlouho poté, co jste odešli.

Svatozáře, v lidských dějinách byli andělé vždy vyobrazováni s kruhovitým nebo oválným tvarem nad hlavou, který byl ve formě kružnice – dutý uvnitř. Barevně zlatý či bílý, avšak v realitě vypadají svatozáře jinak a mají nespočet tvarů, velikostí, barev. Základní barva je bílá, zlatá, bronzová a růžové zlato. Mohou však být modré, zelené, červené, fialové. Většina svatozáří se barevně odráží od barvy očí. Jejich tvar nebyl nikdy dokonale specifikován, nejznámější měli formu trojúhelníku, dvojího kruhu nebo jednotného. Svatozář může být malá (jako má muž na homepage) nebo může být za hlavou anděla, nad hlavou anděla. Je nehmatatelná, dokud na ni nesáhne majitel. Je možné ji skrýt i rozbít, uchovat jako třpytící se prášek v nádobě. Svatozář v noci dokáže svítit jasnou barvou, neposkytne však tolik světla, abyste viděli na dlouhé cesty, nebo si mohli číst. Pokud anděl chce, může svatozář lidské bytosti ukázat. Nemá žádný účel ani sílu.

Napětí je doslova cítit ve vzduchu, něco takového zažil každý člověk, ať už před válkou, nebo po ní. Podobně je cítit ve vzduchu i aura andělů, pouze za předpokladu, že máte vyvinutější vnímání než vaši vrstevníci. Bytosti dokáži auru cítit silně a také podle ní jsou schopnosti jejího původce vystopovat. Aura vzniká vlivem bytostní podstaty, je většinou bezbarvá, ale může mít vůni. Nejen jednu, ale přímo několik, které se projevují vlivem emocí bytosti, pokud je například jedinec naštvaný, tak se jeho aura ochladí. Neboť chlad je přítomen v jeho auře obvykle, ale zesílí při návalu vzteku. Je mnoho vůní od posekané trávy, dřeva, chladu ledu (voda jako taková nemá vůni, ale dokáže navodit emoce zimy), ohně, tabáku, whisky, vína nebo dokonce i ovoce. Aura dokáže mít i emoční vlastnosti, v případě bytostí, které ovládají empatii, je jedinec schopen vnést nevědomky svoji schopnost do aury a tím na ostatní. (Najednou se cítíte příjemně, nebo naopak se bojíte, hněváte.) Aura je neměnná, pokud jednou voní jako tři suroviny, bude tak vonět do smrti nositele. Může se však prvek dědit, zejména pokud jde o anděla narozeného přirozenou cestou. Auru nemůžete nikomu zviditelnit, ale můžete jej naučit ji vnímat. Tento fakt využívají lovci, aby mohli ohladit bytosti a lovit je. Je možné auru skrývat, ale na to potřebujete praxi a sílu, hlavně někoho, kdo vás to bude učit.

Andělé, kteří nebyli vychováni v Nebi, či alespoň jiným andělem, mohou býti díky emocím promítaným do aury lehce vystopováni a uloveni. Ve městě je tento jev méně častý, za hranicemi je to však normální. Zejména i díky duším, které po aurách jdou. Ty ji například jako jediné nemají odlišnou, ale smrdí pomalu jako spálené maso. Stopa aury zůstává na místě i dlouho poté, co jste odešli.

Svatozáře, v lidských dějinách byli andělé vždy vyobrazováni s kruhovitým nebo oválným tvarem nad hlavou, který byl ve formě kružnice – dutý uvnitř. Barevně zlatý či bílý, avšak v realitě vypadají svatozáře jinak a mají nespočet tvarů, velikostí, barev. Základní barva je bílá, zlatá, bronzová a růžové zlato. Mohou však být modré, zelené, červené, fialové. Většina svatozáří se barevně odráží od barvy očí. Jejich tvar nebyl nikdy dokonale specifikován, nejznámější měli formu trojúhelníku, dvojího kruhu nebo jednotného. Svatozář může být malá (jako má muž na homepage) nebo může být za hlavou anděla, nad hlavou anděla. Je nehmatatelná, dokud na ni nesáhne majitel. Je možné ji skrýt i rozbít, uchovat jako třpytící se prášek v nádobě. Svatozář v noci dokáže svítit jasnou barvou, neposkytne však tolik světla, abyste viděli na dlouhé cesty, nebo si mohli číst. Pokud anděl chce, může svatozář lidské bytosti ukázat. Nemá žádný účel ani sílu.

SVATOZÁŘE.jpg

Ilustrativní zobrazení svatozáří

STVOŘENÍ NOVÉHO ANDĚLA  

STVOŘENÍ NOVÉHO ANDĚLA  

Stvoření nového anděla není zas taková věda, jak byste si mohli myslet. Zejména pak, jak si to mysleli lidé daleko před válkou, když jen o existenci těchto bytostí polemizovali. Andělé byli většinou tvořeni v Nebi, kde Bůh za pomoci Nebeské esence (duše), kterou sám dokázal stvořit vytvořil podstatu anděla a tu vložil do těla vytvořeného z hlíny, podobné, kterou využil při prvních tvorech později. Duše andělů je z 60% bílá či lehce namodralá hmota, která ve tmě fosforeskuje, jinak není vůbec pro lidské oko viditelná, než ji bytost z jiné bytosti vytáhne. Během posednutí andělem je lze tuto barvu vidět chvíli v očích, když se anděl usazuje a dělí se o místo s lidskou duší. (Pokud ji tělo má, nebo ji anděl nezabil.) Andělská duše se dá hromadit v jakékoliv nádobě, lze ji také spálit pekelným a nebeským ohněm. Jinak pokud je zabito tělo, tak duše přežívá. To NEPLATÍ v případě Nephilimů, jejich duše je velmi křehká a vázaná na tělo, zemře-li tělo, tak duše se z něj sice může dostat, ale taky nemusí. Bohužel už nemá naději se dostat do nového těla.

Druhá varianta, jak stvořit anděla je podobná lidskému rozmnožování, které rozhodně nebudeme rozebírat, neboť nejsme v hodině biologie. Ovšem pozor, nefunguje, pokud se miluje lidský muž s andělskou ženou, zde se narodí obyčejné lidské dítě. Přenašečem genů je většinou ta mužská schránka. U bytostí je tento fakt poměrně nejasný, neboť bytosti jsou obecně bezpohlavní. Kdyby Vás napadlo se během těhotenství přemístit do jiného těla, tak dítě zahyne v těle, kde bylo vytvořeno. Těhotenství trvá typických 8 měsíců, andělé mohou také potratit, zejména pokud je tělo ženy vystaveno psychickému nátlaku či bytostem ovlivňující krev, bolest. Malí andělé po narození mají vlastní schránku, ale na rozdíl od nephilimů se z ní dokáží dostat, tudíž je možné je vložit i do těla jiného novorozence.

Jak takoví andělé rostou, toť otázka na delší běh. Záleží, zda se jedná o anděla z Nebe, nephilima nebo prostě anděla stvořeného typickým stykem. V prvním případě je možné, že je bytost vložena již do dospělého jedince a jeho duše se musí adaptovat, v Nebi k tomu byl prostor, o ten nás však válka dosti připravila. Ovšem byli zde i tací andělé, např archandělé, kteří s Bohem vyrůstali už od 3 let vzhledového věku, kdy jim přidal na vzhledu i věku, aby mu mohli začít pomáhat s prací. Nephilimové rostou velmi rychle, jejich podrobné stárnutí naleznete ve speciálním článku. Anděl stvořený podobně jako lidské dítě, roste stejně jako jeho obyčejný spoluobyvatel země. Narodí se novorozeně, a to plynule roste, ale andělé jsou schopni přeskočit i z roku na dva a podobně během chvíle, to záleží na jeho rodičích a vlivu na duši anděla.

Andělé se mohou množit s lidmi, kdy vznikají nepilimové. Mezi anděli vzniká pak anděl, ale pokud by se anděl pokusil rozmnožit s démonem, nevzniklo by nic.

Stvoření nového anděla není zas taková věda, jak byste si mohli myslet. Zejména pak, jak si to mysleli lidé daleko před válkou, když jen o existenci těchto bytostí polemizovali. Andělé byli většinou tvořeni v Nebi, kde Bůh za pomoci Nebeské esence (duše), kterou sám dokázal stvořit vytvořil podstatu anděla a tu vložil do těla vytvořeného z hlíny, podobné, kterou využil při prvních tvorech později. Duše andělů je z 60% bílá či lehce namodralá hmota, která ve tmě fosforeskuje, jinak není vůbec pro lidské oko viditelná, než ji bytost z jiné bytosti vytáhne. Během posednutí andělem je lze tuto barvu vidět chvíli v očích, když se anděl usazuje a dělí se o místo s lidskou duší. (Pokud ji tělo má, nebo ji anděl nezabil.) Andělská duše se dá hromadit v jakékoliv nádobě, lze ji také spálit pekelným a nebeským ohněm. Jinak pokud je zabito tělo, tak duše přežívá. To NEPLATÍ v případě Nephilimů, jejich duše je velmi křehká a vázaná na tělo, zemře-li tělo, tak duše se z něj sice může dostat, ale taky nemusí. Bohužel už nemá naději se dostat do nového těla.

Druhá varianta, jak stvořit anděla je podobná lidskému rozmnožování, které rozhodně nebudeme rozebírat, neboť nejsme v hodině biologie. Ovšem pozor, nefunguje, pokud se miluje lidský muž s andělskou ženou, zde se narodí obyčejné lidské dítě. Přenašečem genů je většinou ta mužská schránka. U bytostí je tento fakt poměrně nejasný, neboť bytosti jsou obecně bezpohlavní. Kdyby Vás napadlo se během těhotenství přemístit do jiného těla, tak dítě zahyne v těle, kde bylo vytvořeno. Těhotenství trvá typických 8 měsíců, andělé mohou také potratit, zejména pokud je tělo ženy vystaveno psychickému nátlaku či bytostem ovlivňující krev, bolest. Malí andělé po narození mají vlastní schránku, ale na rozdíl od nephilimů se z ní dokáží dostat, tudíž je možné je vložit i do těla jiného novorozence.

Jak takoví andělé rostou, toť otázka na delší běh. Záleží, zda se jedná o anděla z Nebe, nephilima nebo prostě anděla stvořeného typickým stykem. V prvním případě je možné, že je bytost vložena již do dospělého jedince a jeho duše se musí adaptovat, v Nebi k tomu byl prostor, o ten nás však válka dosti připravila. Ovšem byli zde i tací andělé, např archandělé, kteří s Bohem vyrůstali už od 3 let vzhledového věku, kdy jim přidal na vzhledu i věku, aby mu mohli začít pomáhat s prací. Nephilimové rostou velmi rychle, jejich podrobné stárnutí naleznete ve speciálním článku. Anděl stvořený podobně jako lidské dítě, roste stejně jako jeho obyčejný spoluobyvatel země. Narodí se novorozeně, a to plynule roste, ale andělé jsou schopni přeskočit i z roku na dva a podobně během chvíle, to záleží na jeho rodičích a vlivu na duši anděla.

Andělé se mohou množit s lidmi, kdy vznikají nepilimové. Mezi anděli vzniká pak anděl, ale pokud by se anděl pokusil rozmnožit s démonem, nevzniklo by nic.

SLABINY NEBESKÝCH BYTOSTÍ  

Andělé jsou sice plně dokonalé bytosti, ale i anděla je možné zabít. Zbraně nebeského původu nebyly lidem známy dlouhá léta, a tak andělé byli v bezpečí a lidstvo jim nemohlo čelit. Jediné, co je už tehdy dokázalo zranit byly pekelné zbraně. Andělé jsou imunní proti přirozeným vlivům země, lze to aplikovat z části i na jejich zbroj/oděv, ale ne zcela. Bytosti neublíží pozemský oheň, vítr, voda. Pokud nejsou využity schopnostmi bytostí. V rukou anděla se pak jedná o pyrokinezi s Nebeským ohněm. Andělé jsou například vysoce imunní proti chladu, horko není až tak příjemné, každopádně snesou i nelidské podmínky. Jejich lidská schránka na tom může být hůře, ba odnést si z toho i následky v podobně zranění. Omrzliny, spáleniny.

Zranění Nebeským a Pekelným kovem – Sečné rány se hojí pomaleji, pokud je bytost poraněna na zádech, může dojít k poničení i křídel. V sypké formě má kov dusivé vlastnosti, anděl začínají kašlat pod vdechnutí krev, spálení sliznice. Mohou být letmo zdrogovaní. Pokud je sypká forma vsypána do vody, lze anděly omráčit, oslabit. Čím vyšší koncentrace kovu bude ve sloučenině, tím má horší následky.

Pozemské zbraně – Nezpůsobí andělům velké rány, ačkoliv se dokáží do kůže zaseknout, ale jen poničí první vrstvu. Lze anděla i bodnout lidskými noži, dýkami, ale nemají na ně efekt, je to stejné, jako by se bodli jehlou. Nelze anděli utnout končetiny lidskými zbraněmi, kulky se na vyšší vzdálenost odrazí na blízko, mohou projít do těla, ale ne hlouběji než pár centimetrů.

Nebeský a Pekelný oheň – Funguje podobně jako oheň na lidskou kůži, spálí povrchovou kůži až do masa, zejména pokud je kombinován se svatým olejem. Andělé jsou imunní pouze pokud ovládají pyrokinezii, ale jen vůči té své, oheň jiného anděla či démona je už dokáže popálit.

Exploze – Jediná pozemská síla, která by dokázala bytost poničit. Pokud by anděl nevynaložil obranné schopnosti, jakéhokoliv typu, mohlo by se stát, že jej výbuch rozmetá na okolí. Nejen schránku, ale poničí i duši, která při seskupení už bude narušená. V době minulé by tato duše byla uzavřena do Nižšího Nebe.

Trauma a elektřina – Jakmile anděla vystavíte opakovanému traumatu, kdy jeho schránka bude ničena dokola a dokola, opět bude regenerována a celý koloběh znovu, je možné, že se duše anděla roztříští a zanikne. Je to však bolestivá a psychicky náročná smrt. Tento typ mučení je využíván zejména v případě získávání informací o tajných spisech, událostech atd. Elektřina je jedním z mála prvků, který dokáže andělům přivést trauma, ale také je dokáže obecně popálit, srazit na zem, paralyzovat. Je nemyslitelná ta síla, která proudí zásuvkami (ne že by v Racktonu jich bylo mnoho), elektrický proud musí být daleko silnější a vyšší.

Blokace teleporatace, aneb lovci – Lovci mohou anděla ohrozit v případě, kdy jej lapí do pastí, které mají různé tvary, znaky a také sílu. Některé lze přerušit jednoduchými kroky zvenčí, jindy je potřeba vypálit past do země. Je možné taky uvěznit anděla v těle, kdy je mu symbol vyrytý do kůže. Říká se tomu také „nádoba“ kdy už anděl nemůže z těla ven, schránka je však většinou nevyhovující a ničí se pod sílou bytosti. Teleportaci lze blokovat poničením křídel i zad, nejhorší případ, který andělé znají je přibití křídel na stěnu, kdy si je anděl musí urvat, aby unikl, nebo zaklínování křídel do zad. Tzn. Vtloukání klínů z nebeské oceli do zad v oblasti lopatek.

Degradace – Vyšší pozice mají nad níže postavenými větší moc, kdy anděl může donutit podřadného anděla poslechnout jeho rozkazy. Anděl se může svému nadřazenému vzpírat, ale je téměř až nemyslitelné, aby se prostá duše vzepřela jezdci či archanděli. Vyšší andělé také mohou odebrat duši z níže postaveného anděla, poničení duše hrozí vlivem obrany vytahovaného anděla. (Andělé popravčí takto ničili duše odsouzených.)

Mramorování - Mezi nepříjemnou slabinu se řadí i mramorování.  Ta začala jako první ovlivňovat archanděly, kteří pocítili lehký úbytek sil. Nejde zatím o nic drastického, ale tím, jak Bůh není na svém místě už několik desítek let, tak andělé slábnou. Tato ‚nemoc‘ má několik fází. 

  1. První fáze: Oslabení – andělé pociťují, že jsou vyčerpanější po užívání schopností. Či nejsou tak rychlí, jak byli. Teleportace například ubírá více sil než dříve. (Projevení cca do 100 let od zmizení Boha.)

  2. Druhá fáze: Mizení schopností – začíná to téměř nepatrnou změnou, kdy oslabený anděl zjišťuje, že jeho nejslabší schopnost má velmi mizivou moc. Řekněme už je zbytečná, postupně se to rozšíří na všechny schopnosti a začne to napadat i teleportaci. Ta může být plná zmatku. Na konci této fáze, má anděl jen jednu schopnost, která je velmi křehká. (Projevení cca do 300 let od zmizení Boha.)

  3. Třetí fáze: Mramorování, které se může v této fázi projevit společně se ztrátou psychické stability. Nemoc se šíří prvně jako zlaté žíly na těle od prstů až k srdci, postihuje i křídla. Jakmile jsou zlaté žíly v polovině těla, tak od prstů začíná anděl tuhnout a měnit se na mramor. Jakmile dosáhne i mramorování svého cíle – mozku, nikoliv srdce jako zlaté žíly. Tak se jedinec promění v sochu. Celý proces je celkem bolestivý a zdlouhavý. (Projevení cca do 400 let od zmizení Boha.)

PODOBA ANDĚLŮ & BRNĚNÍ  

Nejprve je třeba si vysvětlit pojem podoba a vzhled. Vzhled popisuje to, jak vypadáte na zemi (schránka, která může být vytvořená na míru, nebo pouze tělo člověka), ale vaše podoba je to, co jste v Nebi. Andělé mají svoji přirozenou Nebeskou podobu od Boha, tato verze jejich bytí obsahuje, podobně jako u démonů duši, která tělo pohání. Andělské podoby se od vzhledu schránky velmi odlišují, kromě schránek archandělů či vybraných jedinců Bohem.

Podoby andělů se vždy lišily od toho, kde anděl pobýval, pokud byli vesmírní a spravovali jako hvězdonoši hvězdy, byli často tmaví a někteří například bez očí. Pokud hodně času trávili v prostorách Nebe, jejich forma byla menší a připomínali více lidské bytosti. Ale bylo vždy na Otci, jak daného anděla stvořil, tato podoba totiž odrážela i jejich existenci. Anděl pravdy mohl mít na těle vyobrazené váhy, hvězdonoši měli na těle hvězdy atd.

Andělské podoby není možnost, až na výjimku přenést na zemi. Důvod je prostý, tyto podoby dosahovali velikosti 10 a více metrů. Nebe nebylo malé a nikdy nebude, proto zde bytosti mohly být monstrózní. I Boží existence dokázala svoji výšku zvětšit na nevídané rozměry, jeho lidská forma byla pouze klamem. Pokud byste anděla vzali na zemi, jeho podoba by to sice ustála, ale nikdo by jej kromě bytostí neviděl, kromě toho země nemá hostinné podmínky pro potřeby andělů, a tak byl zapovězeno, aby se ukazovali ve svých reálných formách.

Křídla: Andělé na zemi mají téměř ve všech případech křídla. Je to hlavní podstata, kterou si lidé vybaví, když někdo řekne název jejich rasy. Mohutná, silná a odolná pernatá křídla, která se od démoních křídel liší právě pery, na rozdíl od těch blanitých. Andělé nemusejí křídla mít pouze ve stanovených poddruzích (Desatero, Jezdci) jinak jsou křídla pro anděla to, co z něj dělá bytost Nebeskou. (Pokud křídla nevyužívají, mají se stažená v tělě.)

Křídla je možnost odstranit sečnými zbraněmi vyrobenými v Nebi nebo Pekle, anděl si je také sám může z těla vyrvat, ale je to mnohokrát bolestivější než ono setnutí. Křídla nedokáží sama od sebe dorůst, pokud jsou odstraněn. Ovšem to se netýká per, která andělé využívají jako projektily (díky jejich neuvěřitelné odolnosti a síle), ty umějí samy dorůst i ve velké míře poškození, anděl však musí vynaložit energii do regenerace – proto mnoho andělů má křídla poničená, jelikož nechtějí investovat tak velké množství síly do jejich oprav.

Pera slouží k výše zmíněným projektilům, které vystřelují v pohodě ostrých per, jako by to byly vrhací nože. Až tak ostré jsou, ačkoliv na dotek jsou pírka jemná, andělé je umějí vytvrdit. Proto je nemožné anděla postřelit přes křídla, pokud se jimi obalí, na dálku je střely ze speciálních kovů poraní, na blízko byste křídlo i prostřelili při dobré střele, ale lidské zbraně na křídla nefungují. To z andělů dělá dokonale chráněné bytosti, zejména na začátku války, kdy se andělé stavěli do cest armádám lidských zemí. Křídla sama o sobě jsou silnou zbraní, kterou bytosti mají, nejen, že dokáží setnout hlavu koni bez mrknutí oka, ale dokáží proseknout i typickou stěnu.

Andělé mají omezená křídla podle druhu, (viz poddruhy) ale nejsou až tolik omezeni na barevnosti. Vyšší andělské pozice byly známy křídly, která byly zlaté či perleťové, dokonce i rudé. Barevnost by se však měla většinou odvíjet od nějakého aspektu anděla, například podle barvy vlasů. Můžete u nich nalézt i určité vzorování, podobné zvířecím kolegům – ptákům. (Narůžovělé jako plameňáci, podobné holubím, modročerné jako havraní atd.) Existuje spoustu variant, ale varianta mnohobarevných jako mají papoušci neexistuje. (Pokud si nejste jistí, zeptejte se.) Velikost křídel se odvíjí podle velikosti anděla. Pokud osoba měří 180 cm, jeho křídla jsou až o 30 cm větší. (V případě že má anděl křídla v několika párech, jsou seřazena od největších po nejmenší od vrchu. Velikost se liší většinou v řádech desítek centimetrů.)  

Oči: Podobě se liší i oči andělů, nejčastější jsou v jejich nebeských formách bílé (60%), modré (30%) a zlaté (10%) lze nalézt i jiné varianty jako zelené, hnědé, rudé, šedé atd. (Tyto barvy jsou vlivem schopností převážně, je potřeba se na ně zeptat admin týmu, nejsou obvyklostí.) V lidské podobě mají andělé přirozené lidské barvy.

Brnění: K reálné formě ovšem patři i brnění, to Bůh uzpůsobil tak, aby se mohlo za andělem zmenšit a připevnit na tělo v jakémkoliv místě a čase. Každý anděl měl povinně vyrobeno brnění, na tělo, aby přesně sedlo a nebránilo anděli vydat ty nejlepší výkony, které by se po něm v boji mohly chtít.

Zbroj nemusí být vždy plně plátová, ale může obsahovat kožené doplňky, kroužkovou zbroj. Její barevnost není nikde pevně dána. U andělů jako obvykle byla častá zlatá a stříbrná, ale mohli jste narazit na tmavě modrou, šedou, béžovou. (Zbroj i její detaily jsou vždy vyrobeny z nebeského kovu, včetně kroužkové košile.)

Výjimka v podobě andělů, se týká zejména vyšších vrstev Nebe, a to archandělů a jezdců, kteří od Boha dostali schránky na míru.  Archandělé mají dokonce schránky téměř na chlup stejné jako je jejich forma na Zemi. Mají tedy možnost přenášet ‚nádobu‘ z Nebe na Zemi, bez toho, aby se museli bát vyčerpání, nedostatku prostoru atd. Jezdci mají svoji bytostní formu, ale k ní na míru vyrobenou lidskou schránku, která dokáže udržet jejich sílu do konce jejich dní a nerozpadne se po několika letech, jako tělo člověka. (Lidské tělo nejlépe vydrží v rukou andělů, kteří vládnou schopnostmi, které jim umožnují se plusově léčit a nespoléhají jen na přirozenou regeneraci. Tehdy totiž tělo v základu vydrží maximálně 100 až 120 let, podle zacházení atd.)

poměr.png

DUŠE ANDĚLŮ  

Andělé byli stvořeni ze stvořitelovy hlíny, ze které později vytvořil i lidi, ale tato hmota sama o sobě nic nedokáže, pouze mění tvar podle představy, také barvy i vady. Ale musí se do ní vložit něco, co bude tělo pohánět – v každém případě je to duše. Říká se jí také krev andělů, neboť jim opravdu proudí celým tělem, ale nedostane se z něj ven pořezáním, ale může být vypuzena.

Andělská duše je světlá látka, která se umí z tekutiny proměnit na plyn, nebo naopak. Pokud je andělem vykašlána, slije se do jedné kaluže, která se chvíli drží nad tělem, než zmizí do okolí, případně se navrátí do Nebe. V tom jí může zabránit jakákoliv bytost, která duši chytí holou rukou. Je možné ji napěchovat do nádoby, ve které zkapalní a uchovávat ji tam i několik desítek let (duše bez nádoby, nedokáže přežít), kdy se však pomalu rozkládá a je potřeba ji vložit i dočasně (na pár hodin) do těla, kdy se obnoví.

Andělská duše má prostou barvu buď bílou nebo modrou, ta není pro lidské jedince viditelná, do chvíle, než se dostane čerstvě do těla, kdy posednutému zazáří modře oči. Také je pro lidi viditelná jako modrá tekutina, která po doteku anděla dokáže světélkovat ve tmě – ale to pouze v přítomnosti bytosti. (U démonů je reakce mizivá.) Bytosti vidí svítivost duše neustále, v těle ji cítí na velkou vzdálenost, ale ve formě tekutiny či plynném obláčku jen v dosahu několika metrů. (Cca 5 až 8 m)

Duši můžete zničit mnoha způsoby, může být proklána čepelí skrze tělo, skrývá se totiž poblíž srdce. Může být archandělem spálena dotekem, u ostatních andělů může být duše zničena schopnostmi. (Nejlépe se duše pálí pyrokinezí.)  Anděl jde odvolat do Nebe speciálními loveckými znaky, které jsou nakresleny lidskou krví (musí být od toho, kdo odvolává) a ten pak dotekem duši odvolá do Nebe.

Pozn. Duše nemá přímo „chuť“ a vůni na rozdíl od aury, ale démonům přesto andělé chutnají lehce sladce.

PODDRUHY ANDĚLŮ  

Andělé mají celkem 9 poddruhů, z toho je jeden nehratelný. Tyto podruhy jsou také i postaveními v Nebi, zejména první 4 typy jedinců. Podruhy jsou seřazeny podobně jako je jejich hierarchie, není zohledněna rovnost, pokud některé druhy stojí na podobné příčce. Určité druhy jsou charakterizovány jako OP a naleznete je v seznamu overpower charakterů >>> . U nich může být vyžadován zkušební post při registraci, je zde vyšší dohled admin teamu. Určité poddruhy jsou omezeny na jmenné seznamy. 


Vysvětlivka: Křídla: číslo | Omezení: číslo | Schopnosti navíc: číslo |

Křídla jsou psána jako počet párů. Omezení znamená, kolik postav v tomto druhu existuje, nebo může existovat. Výjimka platí pouze u Vyšších andělů, kde je možnost mít vyššího anděla, který není v seznamu. Ale nesou se s tím podstatná omezení. Schopnosti navíc, číslo popisuje kolik jich postava má.

ANGELS - REÁLIE.png

ARCHANDĚLÉ  

Křídla: 3-8 | Omezení: 4 | Schopnosti navíc: 5 |

„Voják, velitel, vědec, léčitel.“

Původ a historický výskyt:

Archandělé byli první synové Boha, kteří kráčeli po neopracovaném vesmíru. To po nich právě oni byli základními kameny pro stavbu světa a Země. Kromě toho na jejich ramenou spočinul i dohled nad prvními lidmi a později i upřednostnění lidí před bohem, což se nelíbilo jednomu z nich – Luciferovi. Archandělé nevznikali sami, nejstarší dvojčata, která byla z počátku na chlup stejná Michaela a Gabriel, poté vznikl Lucifer a po něm Uriel a Rafael, narodili se v páru, ale nejsou dvojčata.

Archandělé se v historii vyskytovali ze všech andělů na zemi nejhojněji, zejména protože plnily otcovy příkazy na sto procent a málo který se z nich vzepřel, nikdo nechtěl dopadnout jako Lucifer. Tito andělé mají v mezi anděly nejvyšší autoritativní moc, která se vlivem války, poměrně bije s andělským nerespektováním svých nadřízených. Což pro Vás může být rychlou cestou k smrti.

Charakteristika:

Archandělé se od všech odlišují, nejen protože je Bůh stvořil k obrazu svému, vnuknul jim nevídanou sílu a možnosti, ale také protože dostali vlastní schránky. Tudíž jejich Nebeská forma se neodlišuje od té lidské, schránka, kterou můžete vidět je ta, kterou jim dal otec. Mají možnost si ji podle představy upracovat. (Barva vlasů, rysy.)

Jedinci patřící do této skupiny jsou nejmocnějšími bytostmi z andělů (ale slábnou), velmi rychle se učí, pomaleji se vyčerpají i když vydají extrémní výkony v boji. Jsou dokonalými šermíři, pokud k tom byli vedeni od mala. Může se u nich objevit vyšší egoismus a často neříkají vše, co mají v mysli. Jejich čtení není zrovna lehké.

Základní schopnosti: Posednutí schránky, telekineze, přivolání brnění a čepele (přivolání vybraného oděvu, který je jejich hlavní Nebeskou róbou), teleportace, zrychlená regenerace, ovládnutí nižších bytostí, vyšší bojový výcvik, telepatie, nadlidská síla i rychlost, zlepšené smysly (na rozdíl od jiných andělů, dokáží slyšet neprosto jakýkoliv dech i tlukot srdce, několik set metrů daleko), degradace nižších bytostí, holly swords (Tyto meče byly pro archanděly velmi mocnou zbraní. Jednotlivý meč byl úkazem síly a schopností daného archanděla, ve skutečném světě je nepoužívaly a díky odchodu Boha tato schopnost zmizela. Jednotlivý meč měl na výšku téměř 500 m).

Archandělé: MICHAEL | GABRIEL | URIEL | RAFAEL

Zvláštnosti: 

  • Mají možnost přeměny na světlo. Tedy dokáží svoji auru proměnit na svítivý bod a ukázat se v něm lidem. (Viditelné u Rafela.)

  • Když Bůh odešel zanechal svým synům dary: Gabrielovi amfory (7), Michaeli znamení na ruce, které mu umožňuje ovládat meč, ale pravděpodobně má hlubší význam. Urieli klíč od tajné knihovny, Rafaeli možnost vize.

  • Archandělské pouto: Není to veřejná věc, ví o tom pouze blízcí tedy Uriel, Rafael a pak ti, kterým to bylo svěřeno. Toto pouto se váže na dvojčata Michaela a Gabriela, jedná se o psychické i fyzické pouto. Vzniklo společně s narozením mladých archandělů, je darem i prokletím. Pouto nabízí dvojčatům možnost komunikace i na nemyslitelnou dálku, dokáží vycítit pocity druhého i cítit jejich bolest. Ano, přesně bolest. Je-li jeden z nich zraněn, projeví se to i u druhého. Nemusí stejně, ale například druhý jedinec, který nebyl raněn může vykašlávat krev, byl oslaben, zkolabovat. Pocity se neprojevují, jen dokáží určit, jak se druhý cítí. Pokud jeden z archandělů chce, lze pouto oslabit. Není to nic jednoduchého, je to energeticky vysilující, ale lze tak zabránit, aby druhý cítit například lehká zranění či emoce. Pokud jste příliš blízko, druhý to dokáže vycítit i přes vaše snahy o opak. To zejména ohledně emocí. Například hněv se skrývá těžce, stejně jako smutek. Je otázkou, co se stane, když jeden zemře. 

  • Archandělé mají možnost ovládnout vybrané vojáky natolik, že dokáží vnímat jejich očima, pohybovat jejich svaly, mohou přes ně vyslat i svoje slova. (Tento prvek byl nejvíce patrný u Gabriela, který takto posílá vojáky do města.)

JEZDCI APOKALYPSY  

Křídla: 0 | Omezení: 4 | Schopnosti navíc: 5+1 |

„Čtvrtinu země zahubili mečem, hladem, morem a dravými šelmami.“

Původ a historický výskyt:

Jezdci vznikli již dávno, jako trest od Boha, který jejich silou měnil zemi k obrazu svému. Trestal lidi hladem, válkami, smrtí i nemocemi. Jezdci však patřili obecně mezi velkou sbírku amfor, jež mohly světu pomoci k resetu, při kterém by zaniklo vše živé. Není se proto čemu divit, že právě tato čtveřice, která vznikla dávno před Desaterem, ale dříve než archandělé, má na svědomí mnoho povyku a hrůz, které lidstvo zažilo.

Jezdci se objevili už v době po Ráji, kdy na lidstvo plné bezvěrců uvrhly svoje síly, dokud se opět nevrátili k Bohu. Bůh anděly držel v Nebi, které mělo svůj zámek. Tato část Nebe byla celou dobu otevřená, dokud je Stvořitel před ochodem neuzavřel. Jezdci se objevili v lidské mytologii v různých zpracováních a všechna vedla ke stejnému konci – záhubě. Tyto bytosti pro Boha nikdy nebyly přímo živoucími tvory, ale zbraněmi, proto se tak k nim určité části Nebe chovaly.

Charakteristika:

Jezdci jsou jedna z mála skupin, které společně dokáží vydat více než sami o sobě. Ačkoliv mají více schopností jak archandělé, jsou slabší, přesto dokáží být v boji urputní a své rodině oddaní. Není známo, zda by měli přesné podoby pohlaví a škatulkovaly se nějak. Jezdci mají své andělské formy, které kde, komu přináší noční můry, zde je nutností podotknout, že mají určité barevné schéma, které přenáší i do lidské formy. (Válka musí mít na sobě prvek rudé barvy, například rusé vlasy, rudé oči, nosí rudé oblečení atd.) A k této formě od Boha, mají také svoji andělskou schránku, která udrží jejich sílu a nezničí se jen tak.

Základní schopnosti: Posednutí schránky, telekineze, přivolání brnění i čepele (přivolání vybraného oděvu, který je jejich hlavní Nebeskou róbou), teleportace, zrychlená regenerace, bojový výcvik, telepatie, nadlidská síla i rychlost, zlepšené smysly, schopnost jezdce podle druhu (Válka má schopnost války, ta mu například umožňuje tvořit konflikty, nebo naopak je tlumit.)

Jezdci: SMRT | VÁLKA | HLADOMOR | MOR

Zvláštnosti: 

  • Jezdci mají jednu schopnost, která je vždy podle druhu schopnosti. Například Válka má schopnost války, ta mu umožňuje rozpoutat potyčky, šarvátky i při větší snaze války samotné.

  • Každý jezdec má koně, ti však měnili v historii podoby, na auta i motorky. (V současné době musejí stroje odpovídat prostředí.)

  • Zbraně jezdců se umějí měnit do zvířat i předmětů. (Válka má například vlka jako čepel.)

  • Jezdci nemají křídla, přesto se dokáží teleportovat. Pokud jejich záda masivně poraníte, můžete jim tak dočasně tuto schopnost pozastavit. (Aby byla úplně zrušena, muselo by dojít k hodně velkému poškození zad.)

DESATERO PŘIKÁZÁNÍ  

Křídla: 0 | Omezení: 10 | Schopnosti navíc: 3+1 |

„Ti, jenž představují řád.“

Původ a historický výskyt:

Po Sedmi ctnostech, které měli býti protikladem Hříchů, vytvořil Bůh následně Desatero. Ne však ihned. Desatero vznikalo až postupem času. Pokaždé když si lidé vytvořili vlastnost, která se Stvořiteli příliš nezamlouvala. První, kdo se setkal s Desaterem v živé formě byl Mojžíš, který měl jejich slova a kázání předat lidu, to bylo zapsáno do Bible formou desatera vyrytého na hliněné tabulky. Ctnosti plnily svůj úkol dokonale, dokázali bránit Hříchům v ničení lidské morálky, ale už tu nebyl nikdo, kdo by se právě o dobro v jejích duších staral, kdo by udržoval řád. Mojžíš viděl Desatero v jejich prvních lidských schránkách, které si andělé vybrali, když usedli na zemi poprvé.

Charakteristika:

Pokud potkáte Desatero v jejich Nebeské formě, nebudete z toho příliš nadšeni, nemají přirozenou schránku jako archandělé na míru stvořenou Bohem, která by vypadala jako lidská. Mají Nebeskou formu, tato podoba vyloženě málo kdy přímo připomíná člověka a rozměrově také nemá slabých 180 cm, to spíš už těch 18 m. (Andělské formy byly vysvětleny výše.) Desatero je však věkem a jistou vzdělaností možné si schránku vytvořit, přizpůsobit si onu lidskou, kterou si vybrali na zemi. Desatero je povahově odlišné, každý se řídí svým pravidlem, ale nebojí se mu ani postavit. Tato skupina andělů se v historii nikdy nejevila jako zlá, avšak nikdo neví, jaký názor mají na současný svět, když viděli, že jejich starší sourozenci (ctnosti) byly zabity.

Základní schopnosti: Posednutí schránky, telekineze, přivolání brnění i čepele (přivolání vybraného oděvu, který je jejich hlavní Nebeskou róbou), teleportace, zrychlená regenerace, základní bojový výcvik, telepatie, nadlidská síla i rychlost, schopnost podle přikázání.

Desatero: CROYANTS (V jednoho Boha budeš věřit – Věřící) |UN NOM (Nevezmeš jména Božího nadarmo – Jedno jmenný) |DIMANCHE – (Pomni abys den sváteční světil – Nedělní) | FAMILLE – (Cti otce svého a matku svou – Rodinný) |INNOCENT – (Nezabiješ – Bezvinný) | DÉVOT – (Nezesmilníš – Oddaný) |PROPRE – (Nepokradeš – Vlastní) | NON VIVANT – (Nepromluvíš křivého svědectví – Nelživý) | INDÉSIRABLE – (Nepožádáš manželky bližního svého – Nechtivý) | INDÉSIRABLE – (Nepožádáš statku bližního svého – Nechtivá )

Zvláštnosti: 

  • Schopnost podle přikázání. (Nepokradeš například dokáže donutit člověka nekrást, nebo naopak krást. Také cítí z člověka, že tíhne k takovému činu.)

  • Nemají křídla, ale jsou schopnosti se podobně jako Jezdci přemisťovat. Pokud jejich záda masivně poraníte, můžete jim tak dočasně tuto schopnost pozastavit. (Aby byla úplně zrušena, muselo by dojít k hodně velkému poškození zad.)

  • Desatero nemá přesně dané barvy, ale nevyskytuje se u nich rudá. Ovšem, co je jejich přirozeností je změna očí, když se projeví porušení jejich přikázání. Anděl má například modré oči, pokud porušíte přikázání při jeho vlivu schopností, změní se oči na jinou barvu. Ta vyjadřuje onu negaci ve vašem chování.

  • 10. a 9. přikázání jsou dvojčata. Žena a muž, mají přímo definované pohlaví na rozdíl od zbytku.

(Pozn. Admina: Desatero je nová rasa, není příliš začleněna do děje. Je proto možné, že její reálie se budou nadále vyvíjet za asistence hráčů, kteří by si někoho z Desatera obsadili.)

VYŠŠÍ ANDĚLÉ  

Křídla: 2-3 | Omezení: 10* | Schopnosti navíc: 3 |

„Soukromá armáda Nebes.“

Původ a historický výskyt:

Vyšší andělé nejsou nikterak odlišní věkově od klasických andělů, neboť tato funkce a postavení vzniklo postupně, díky nárokům stvořitele na nebeské vojáky. Vyšší andělé byli postaveni do čela čet vojáků, nad těmito generálové pak stáli například Jezdci a Archandělé. Jejich povinností bylo udržovat pořádek mezi anděly, nejvíce však mezi vojáky, mezi které pochopitelně sami patřili. Proto jim bylo věnováno vzdělání v boji, které z nich dělá daleko lepší bojovníky než obyčejné anděly. Později se sem zařadili i jiní andělé, kteří neměli přesné pozice jako v armádě, ale přesto byli více ceněni než typičtí andělé, jako například boží poslové, kteří nosili zprávy jen od Boha k archandělům k Jezdcům a Desateru, či nebeští soudci.

Charakteristika:

Andělé jsou poměrně agresivní, co se boje týče, jsou zdatní fyzicky i psychicky. Mají tendenci se objevovat ve vyšších pozicích i po rádoby pádu Nebe, kdy zastupují role generálů, taktiků, soudců i právníků. Těla těchto andělů jsou odolnější v boji než u jejich obyčejných druhů. Z toho důvodu jim bylo dáno i brnění v jejich nebeské formě, kterou mají jako hlavní. Brnění si umějí přivolat i do lidské formy, tu však nemají od Stvořitele jako jejich nadřízení, ale musejí posedávat lidské bytosti. Jen některým vyšším andělům se poštěstilo dostat za odměnu schránku.

Základní schopnosti: Posednutí schránky, telekineze, přivolání čepele i brnění, využívání teleportace, zrychlená regenerace, bojový výcvik, telepatie, nadlidská síla.

Vyšší andělé: AZRAEL | METATRON | RAGUEL | RAZIEL | AMITIEL | OURIEL | PURIEL | RAHMIEL | JEREMIEL | PELIEL ​(Přívlastky andělů naleznete v seznamu OP.)

Zvláštnosti: 

  • V určité době existovala jednotka andělů popravčích, kteří měli vyloženě rudá křídla a brnění. (Tato jednotka vymizela před válkou, zůstalo pár takových jedinců.)

  • Vyšší andělé jsou lepšími bojovníky než klasičtí andělé, mohli by konkurovat archandělům v boji.

  • Mezi vyšší anděly patří i andělé smrti, popravčí andělé a někteří poslové.

  • Vyšším andělem se může stát i prostý anděl, bez Boha však už nezíská novou schopnost a pár křídel navíc.

  • * Existuje podřadnější řada vyšších andělů, tito andělé jsou slabší než jejich jmenovci, kteří mají nad nimi nadřazenou pozici. (Těchto andělů může být více než je stanovený počet, ale nejsou tak odolní a silní, jako zmínění.)

NEPHILIMOVÉ  

Křídla: 1-4 | Omezení: 5 | Schopnosti navíc: 5* |

„Děti vran.“

Původ a historický výskyt:

Nephilimové vznikají křížením člověka (ženy) a anděla (muže), tyto děti byly od prvopočátku zavrhnutým druhem a jejich existence neměla být ani na svět vypuštěna. Ale stalo se tak, a dokonce i některé přežily déle než pár hodin. Nebe vysílalo při každém zjištění své anděly popravčí, aby děti našli a zabili, společně s jejich rodinami. Stvoření nephilima je do dnes tabu a je dosti možné, že vládnoucí soudy v Nebi vyšlou anděly na vystopování takového dítěte, pokud bude prozrazeno.

V historii existovalo několik vzácných exemplářů, ty však byly přes všechnu snahu jejich rodičů zavražděny. Nalezli byste v takovém případě nejstaršího nephilima jemuž bylo přes tisíc let, také jednoho míšence, který byl potomkem archanděla a podobně.

Charakteristika:

Nephilimové jsou chtěné zbraně na všech stranách barikád, ať už mluvíme o Peklu či Nebi, nebo jiných zvrhlých stranách války. Jako mladí jsou extrémně dobře učenliví, ale někdy se jejich potencionál neprojeví až do dospělosti. Bez řádné výchovy je nephilim stejně užitečný asi jako obyčejný anděl. Pokud však nabydou dostatku užitečných informací a učení, jsou vskutku hrozbou pro archanděly i samotného Boha.

Základní schopnosti: Je nutno předem upozornit, nephilimové neovládají posednutí schránky. A některé jejich schopnosti jsou omezeny věkem a vyvíjí/objevují se postupně, pokud nejsou vedeni k tomu, že jsou opravdu andělé. Telekineze, přivolání čepele a brnění (musejí si jej obstarat, od Nebe jej nedostanou), zrychlená regenerace (až od 20 let reálného bytí), zvýšené smysly (projevuje se to postupně), telepatie, nadlidská síla.

Zvláštnosti: 

  • Nephilimové nemohou měnit schránky. (Pokud je jich schránka příliš moc poničená, zemřou.)

  • Nephilimové dokáží dědit po obou rodičích vzhled, ale pouze po otci schopnosti.

  • Nephilimové jsou zakázaným druhem do dnes.

  • * Nephilimové mají celkem 5 schopností, ale musejí se je naučit. Proto každý začíná jen s 2 schopnostmi.

  • Nephilimové mají stanovené barvy očí. Oči míšenců jsou jedním z hlavních důvodů, proč je šlo tak snadno odhalit, pochopitelně i jejich míšená lidsko-andělská aura, ale také jejich oči jsou odlišné od andělských. Naleznete zde hojně fialovou barvu (70%), modré se zlatým okrajem (20%), dále pak více méně omezené růžové (9%) nakonec se sem tam ještě objeví původní barvy, které jsou spíše historickým faktem, nežli realitou současnosti – stříbrné s okrajem fialovým, nebo černým, modrým ba i zlatým. (1%)

(Více podrobných informací i o historii této zakázané rasy zde >>>)

ANDĚLÉ  

Křídla: 1 | Omezení: x | Schopnosti navíc: 2 |

„Ochránci i bojovníci.“

Původ a historický výskyt:

Andělé vznikli hromadně jako vojáci Nebes, také poslušné figurky, které Bohu a jeho synům napomáhali k tvorbě světa a pozdějšímu dozoru nad jeho výtvory. Andělé byli stavěni do rolí bojovníků, tvůrců a také správců, ale kromě toho i osobních ochránců, kterým se mezi lidmi začalo říkat andělé strážní. Tento pojem se přenesl později na všechny prosté anděly, kteří mohli lidem lehce pomáhat. Proto je jasné, že přítomnost těchto inteligentních a povyšujících se tvorů mezi námi je dlouholetá.

Můžete jejich vyobrazení spatřit v historických knihách, muzejních, a dokonce i na vitrážích v kostelech. Jejich vliv na lidské duše byl důležitý, zejména při expanzi křesťanství. Často byli doprovodem vybraných lidí, které později i lidé blahořečili. Mohli však být i jejich záhubou, ne každý anděl jde správnou cestou dobra.  

Charakteristika:

Andělé nemají přirozeně schránky, musejí si je tvořit. V základu jsou stvořeni jako Nebeské bytosti, které často nepřipomínají ani lidskou podobu. Na rozdíl od ostatních andělů nemají tu možnost si schránku od základu vytvořit, nejsou na to dostatečně silní ani s přibývajícím věkem. Schránku anděli může vytvořit maximálně vyšší anděl, ale musí ji taky po čase opečovávat, to totiž anděl sám nedokáže – protože nebyla vytvořena jeho silou. Andělé jsou schopní egoistického chování a často byste řekli, že sami jsou protiklady svatých slov a mají co dělat s hříchy, ale není tomu tak – andělé nejsou děti s nahatými setinkami, ale bojovníci v těžkých zbrojích.

Základní schopnosti: Posednutí schránky, telekineze, přivolání si brnění a čepele, využívání teleportace, zrychlená regenerace, ovládání duší, základní bojové kroky, telepatie, nadlidská síla.

Zvláštnosti: 

  • Pokud anděl plní své úkoly dobře, může být povýšen na vyššího anděla, když byl přítomen i Bůh, mohl získat schopnost navíc, která mu měla pomáhat k budování jeho nového života jako vyššího anděla. V současné době je sice možné anděla povýšit, ale schopnost nezíská, ačkoliv by tohoto umocnění byli schopni i archandělé, nedělají to.

VALKÝRY  

Křídla: 0 | Omezení: 7 | Schopnosti navíc: 3 |

„Urputné válečnice brázdící Nebesa na okřídlených ořích.“

Původ a historický výskyt:

Valkýry se narodily daleko později, když už lidstvo existovalo a společně s ním i andělé smrti. Tyto bojovnice často sedlaly inteligentní koně už od počátku, jelikož samy nemohly létat, a tak by pro ně boj i přesun později mrtvých duší byl daleko náročnější. Bůh jim tedy místo křídel poslal tyto koně na pomoc, a tak se společně vydávala od těchto časů na výpravy do různých bitev, kde mohly čelit zlu.

V historii zanechaly největší stopu v době vikingů, kdy se staly pro tento národ důležitými prvky jejich folkloru. Zde se ukázala i druhá strana valkýr, kdy mají možnost sbírat duše padlých vojáků a odnášet je do Nebe. Mají tedy spojitost s anděly smrti, ale to jen okrajově.

Charakteristika:

Valkýry nemaní vlastní schránky, mají pouze svoji nebeskou podobu, kterou mohou vměstnat do lidského těla, které o určitou dobu své existence mohou využívat. Často si na nich můžete všimnout, že od té doby, kdy se proslavily v době vikingů, tak sebou tento prvek nesou pořád, jde vždy o malé detaily. Od zapletených vlasů, přes vyryté symboly na brnění až po celkový vzhled.

Základní schopnosti: Posednutí schránky, telekineze, přivolání brnění i čepel, využívání teleportace, zrychlená regenerace, bojový výcvik, telepatie, přivolání pegase.

Zvláštnosti: 

  • Nemají křídla, byly zrozeny bez nich. Dokáží využívat teleportaci, ale pro přesun využívají především své okřídlené koně. (Ty však byli téměř vybiti během války, podobně jako jezdkyně.)

  • Valkýry jsou převážně ženy. Ale byly známy případy i mužů.

  • Valkýry jsou obdobně dobré bojovnice jako vyšší andělé, přesto nebyly nikdy posazeny na stejnou pozici jako vyšší andělé.

PADLÍ ANDĚLÉ  

Křídla: 0 | Omezení: x | Schopnosti navíc: 0 |

„Potrestáni nejvyšším trestem.“

Původ a historický výskyt:

Prvním padlým andělem byl Lucifer, který čelil hněvu samotného Boha, ten vyslal Luciferova bratra Michaela, aby anděla srazil. Ten den padlo dalších mnoho andělů a od té doby se jim také říká padlí andělé, protože ne každý anděl, co přijde o svoji andělskou stránku musí být démonem, někteří, kteří nebyli plní zla se proměnily na lidské bytosti a dožili v těle lidí na Zemi. Je však otázkou, jak moc zlý anděl byl, či proč byl nucen padnut.

Andělé padnou okamžitě poté co přijdou o křídla, nelze tomu nijak zabránit, zejména, když už není přítomen Bůh, který by tento krok zvrátil. (Ne že by to, kdy udělal, kromě Uriela.) O křídla můžete přijít různě, díky démonům, lovcům nebo když vám je vám nadřazený anděl setne. Vždy je to a byla extrémně bolestivá a psychicky náročná událost. Andělé se za jakýkoliv odpor proti nebi trestali právě padnutím, pokud má anděl vícero křídel, byl připraven o všechny křídla postupně. Také takto mohl být trestán několikrát, kdy se degradoval, než byl vypuzen, případně byla jeho duše uvězněna v Nižším Nebi.

Charakteristika:

Padlí andělé už vlastně ani andělé nejsou, uchovávají si svůj věk, musejí si po padnutí nalézt tělo, kdy duši zahubí, nebo aspoň vypudí, případně je tělo bez duše. Často je totiž jejich schránka (pokud ji mají) zničena. Většina andělů si volí proto smrt, pokud musejí padnout.

Duše, která v těle zůstává má slabou nebeskou auru, která pomalu umírá, ale drží se i stovky, desítky let. Není to tak, že by najednou vyprchala. Je také rozdíl, mezi andělem potrestaným Nebem, či tím, který padl sám od sebe.

Pád způsobený zásahem bytostí: Anděl padl rukou Nebe či v posledních letech díky démonům, jeho většinou tito jedinci přežívají za pomoci druhých bytostí, jelikož regenerace upadá rychleji a zranění, která by anděli mohla přijít prostá, jsou pro ně smrtící. Schopnosti slábnou a některé dokonce vymizí úplně, není to hned, ale v základu zůstane jen malý zbytek, který je opravdu slabý. (Pomalejší stárnutí, upadající zbytková teleportace.)

Anděl, který padne sám od sebe má schopnosti delší dobu, je také odolnější proti rychlému upadnutí regenerace, proto se dožívají vícero let. Přemisťování jim zůstává do smrti, ale rok od roku je křehčí a nevypočitatelnější.

Základní schopnosti: Slábnoucí teleportace, regenerace je pomalá a omezená, větší zranění jsou smrtelná. Schopnosti vymizí do roku od pádu. Telekineze se zaměřuje jen na malé lehké body o velikosti hrnku, zbraň byste si například ještě přitáhli, ale stálo by vás to hodně úsilí a kýžený efekt by nemusel ani přijít.

Zvláštnosti: 

  • Křídla dokáže navrátit jenom Bůh, archandělé by to dokázali, ale nedělají to. (Nikdo je to neučil.)

  • Pokud anděl padl před více jak 500 lety, jejich status se mění na člověk, a nikoliv padlý anděl. (Pokud padl před méně jak 500 lety píše se klasicky padlý anděl. Stále jste však považováni za anděly.)

  • Dokáží i přes padnutí vycítit přítomnost bytostní aury.

  • Každé odstranění křídel je cítit, jako by člověku trhali jednu jeho končetinu. Po křídlech zůstávají jizvy, které se nikdy nezahojí.

  • Padlí mohou trpět syndromem imaginárních křídel, kdy mají pocit, že se mohou přemístit (což nemotorně mohou, neboť je to zbytková schopnost), ale nemohou vzlétnout, mnoho padlých takto spáchalo sebevraždu, když odněkud skočilo.

  • Padnutí má nápor na psychiku, může se stát, že se v této části přeměny na člověka, stane to, že se díky vyhrocenému nátlaku stane z anděla démon, jeho duše propadne zlu. Pokud jej doslova nepostaví na vlastní nohy temný pán.

  • Pokud měl anděl při sobě brnění a čepel, při pádu, tak mu zůstává, pokud ne, nebudete si jej už moci nikdy přivolat! (Pokud je vám zabaveno, je většinou zničeno.) Pokud však zůstane, tak padlý musí vše nosit jako obyčejný člověk.

DUŠE  

Křídla: 0 | Omezení: NEHRATELNÉ | Schopnosti navíc: 0 |

„Nebeští švábi.“

Původ a historický výskyt:

Andělé, kteří se provinili proti Nebi, ještě dávno před tím, než se přišlo na způsob strhávání křídel, se andělé jednoduše zavírali do vězení v Nebi. Ale nejen tak jako to dělají lidé, anděli byla odejmuta možnost mluvit, myslet a byli pouhými prázdnými dušemi, které bloudily ve svých celách, často však začaly vykazoval zlomyslné chování a nutkání se cpát, jak neměly. Posedaly vojáky, sváděli tak vnitřní boje se zdravou duší anděla, ale mnohokrát jim tohle stačilo jen k přesunu na zem, kde si našli lidské tělo. To však už nebylo stejné, jako když jej posedl zdravý anděl, změnilo se. Stejně jako se ve vězení změnila duše anděla.

Duše byly od nepaměti naháněny jako psi, proto se jim často také tak říká. Na Zemi se až do velké války neobjevovaly v tak velké míře, sem tam se do světa lidí dostala zbloudilá duše, kterou však nebeští popravší dohnali a zabili.

Charakteristika:

Duše nemají schránky přirozeně od Boha, musejí člověka posedat a jakmile se v jednom uhnízdí změní jeho vzhled. Vylezou jim po těle černé žilky, oči zčernají a také se jim změní zuby na ostré, téměř piraní. Jsou agresivní, ale dokáží být vřenými vojáky. I přes to, že se zdají jako hloupé bytosti, jsou inteligentní.

Základní schopnosti: Síla, hbitost, rušení gravitace.*

Zvláštnosti: 

  • Duše dokáží poměrně inteligentně myslet, ačkoliv v mezích dravce.

  • Duše neumí mluvit, vyluzují pouze zvuky, ale pokud jsou dušemi už dlouho, umějí se neučit jednoduchá slova i souvětí. (Je to otázkou času, mladá duše je jako batole s tesáky, starší duše sice má své predátorské momenty, ale už je spolehlivějším vojákem a dokáže komunikovat.)

  • *Duše dokáží lézt po stěnách i stropech, odkud na své oběti útočí.

  • Duše už nemůže být povýšena ani degradována. Ale může být zabita klasickou čepelí bytostí, je odolná proti lidským zbraním.

  • Občas se duším říká nebeský šváb, je totiž někdy velmi těžké tyto rychlé prevíty zabít.

  • Duše jsou kanibalové a živí se i dušemi andělů, klidně požerou i sebe mezi sebou. K přežití jim stačí i maso.

bottom of page